Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. srpen 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. srpen 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Polární záře nad islandským zlomem

Uznání a copyright: Juan Carlos Casado (TWAN, Earth and Stars)

Obdivujte krásu, ale bojte se zvířete. Tou krásou je polární záře nad hlavou ve tvaru velké zelené spirály, která je vidět mezi malebnými mraky s jasným Měsícem po straně a s hvězdami v pozadí. Tím zvířetem je vlna nabitých částic, která tu polární záři vytvořila, ale jednoho dne by mohla mít dopad na celou civilizaci. Přesně tento týden v roce 1859 po pozoruhodných polárních zářích, které byly vidět po celém světě, přišel pulz nabitých částic z koronálního výtrysku hmoty CME (coronal mass ejection) spojený se slunečním vzplanutím a který dopadl do zemské magnetosféry takovou silou, že dal vzniknout Carringtonově události. Poměrně přímá dráha mezi Sluncem a Zemí už mohla být vyčištěna předchozí CME. Jisté je to, že Carringtonova událost stlačila magnetické pole Země tak prudce, že v telegrafních drátech vznikly proudy tak velké, že mnoho drátů jiskřilo a dávalo operátorům telegrafů rány. Pokud by k takové události Carringtonovy třídy došlo na Zemi dnes, tak se odhaduje, že by mohla vzniknout škoda globálním elektrickým sítím a elektronice v dosud nevídaném měřítku. Polární záře, na kterou se díváte, byla zachycena minulý týden nad jezerem Thingvallavatn na Islandu, které zčásti vyplňuje zlom, který odděluje velké euroasijské a severoamerické tektonické desky.
Oprava: Na překlep ve století upozornila Jana Dvořáčková. Událost nastala v 19. století v roce 1859.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APOD 2017 se snímky NASA

Štítky: Iceland, Polární záře, Zlom


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »