Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ultima Thule ze sondy New Horizons

Uznání: NASA, JHU's APL, SwRI; Color Processing: Thomas Appéré

Jak se liší vzdálené planetky od těch blízko Slunci? NASA vyslala kosmickou sondu New Horizons na cestu kolem klasického objektu z Kuiperova pásu 2014 MU69, zvaného Ultima Thule, což je zatím nejvzdálenější planetka, kterou navštívila lidská kosmická sonda, a tak pomohla s odpovědí na tuto otázku. Snímek, na který se díváte sonda pořídila 1. ledna, když prolétala kolem tohoto 30 km velkého tělesa a zpátky odeslala doposud nejlepší rozlišení povrchu Ultima Thule. Utima Thuli vypadá jinak, než planetky snímkované ve vnitřní Sluneční soustavě, jelikož vykazuje neobvyklou texturu povrchu, poměrně málo zjevných kráterů a téměř kulovité laloky. Předpokládá se, že její tvar vznikl shluknutím zrnek v rané Sluneční soustavě do dvou objektů: Ultima a Thule, které se pak po spirále k sobě přiblížily a spojily se. Nadále bude pokračovat výzkum, aby bylo lépe rozumět původu různých povrchových oblastí na Ultima Thule, zda má řídkou atmosféru, jak získala svoji červenou barvu a co nám tato nová znalost z minulosti Sluneční soustavy může říci o vzniku naší Země.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: New Horizons: Spacecraft and Instruments
  2. NASA: Kuiper Belt
  3. Wikipedia: 2014 MU69
  4. Flickr.com: Thomas Appéré: CA06_deconvolved_colored
  5. JHUapl.edu: New Horizons: Galleries
  6. Youtu.be: Stars in the Universe | 4K Relaxing Screensaver
  7. APOD: 2010-07-26 Lutetia: Největší dosud navštívený asteroid
  8. APOD: 2016-02-02 Kometa 67P ze sondy Rosetta
  9. Twitter.com: @NASA The formation of the Ultima Thule
  10. APOD: 2019-01-03 Ultima a Thule
  11. Youtu.be: Ultima Thule Flyby - Press Briefing: Ultima Thule & Closest Approach (Results)
  12. Wikipedia: Formation and evolution of the Solar System
  13. Wikipedia: History of Earth

Štítky: New horizons, Ultima Thule, Asteroid


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »