Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zaostřeno na hvězdokupu Terzan 5

Uznání videa: Nick Risinger (skysurvey.org), DSS, Hubble, NASA, ESA, ESO; Music: Johan B. Monell

V Mléčné dráze kdysi vládly kulové hvězdokupy. Kdysi dávno za starých dobrých časů, když naše Galaxie teprve vznikala, ji obývaly možná tisíce kulových hvězdokup. Dnes jich zůstalo méně než 200. Opakovaná zničující přiblížení kulových hvězdokup mezi sebou nebo se středem Galaxie je za dlouhé věky zničila. Přeživší pozůstatky jsou starší, než jakákoliv pozemská zkamenělina, jsou starší, než jakékoliv jiné struktury v naší Galaxii a samy vymezují věk raného vesmíru. Jen málo, pokud vůbec nějaké, kulové hvězdokupy v naší Mléčné dráze jsou mladé, protože nejsou vhodné podmínky k jejich vzniku. Na tomto videu se můžete podívat, jak by to mohlo vypadat při cestě ze Země ke kulové hvězdokupě Terzan 5 a ta cesta končí snímkem kupy z Hubblova kosmického dalekohledu. O této kulové hvězdokupě je známo, že obsahuje nejenom hvězdy vzniklé v raných dnech naší Galaxie Mléčné dráhy, ale také docela překvapivě i další, které vznikaly při odlišné etapě vznikání o 7 miliard let později.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 1998-05-23 Mléčné dráze
  2. APOD: 2002-04-16 Milióny hvězd v Omega Centauri
  3. APOD: 2000-10-29 Horké mikrovlnné skvrny: nejstarší známé struktury
  4. APOD: Milky Way
  5. Wikipedia: Globular_cluster
  6. APOD: 2009-09-25 Gigagalaxy Zoom: Střed Galaxie
  7. Harvard.edu: Destruction of the Galactic Globular Cluster System
  8. Wikipedia: Fossil
  9. APOD: 2007-09-30 Pás Mléčné dráhy
  10. NASA: How Old is the Universe?
  11. APOD: 2008-08-06 NGC 1818: Mladá kulová hvězdokupa
  12. NASA: Milky Way and Our Location
  13. NASA: Globular Clusters Tell Tale of Star Formation in Nearby Galaxy Metropolis
  14. SpaceTelescope.org: Zooming on the star cluster Terzan
  15. Wikipedia: Terzan_5
  16. ESO.org: The unusual cluster Terzan 5
  17. NASA: About the Hubble Space Telescope
  18. Harvard.edu: The Age of the Young Bulge-like Population in the Stellar System Terzan 5: Linking the Galactic Bulge to the High-z Universe
  19. Brainjet.com: Foto: skrytá kočička :-)
  20. NASA: Multiwavelength Milky Way Product Page
  21. ESO.org: Astronomers Discover Rare Fossil Relic of Early Milky Way

Štítky: Kulová hvězdokupa, Terzan 5, Milky Way Galaxy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »