Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. září 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. září 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Neobvyklý signál ukazuje na neutronovou hvězdu zničenou černou dírou

Uznání ilustračního videa: NASA, Dana Berry (Skyworks Digital)

Jak vznikla tato neobvyklá exploze? Gravitační detektory v USA a v Evropě, LIGO a Virgo, před třemi týdny zaznamenaly poryv gravitačního záření s oscilačním vzorem, který se dá očekávat, když černá díra zničí neutronovou hvězdu. Jeden objekt z události S190814sv nejlépe odpovídá hmotnosti vyšší než je pětinásobek hmotnosti Slunce, což je dobrý kandidát na černou díru, zatímco další objekt měl zřejmě hmotnost menší než trojnásobek hmotnosti Slunce, takže je dobrým kandidátem na neutronovou hvězdu. Gravitačními vlnami nebyla doposud detekována žádná podobná událost. Naneštěstí nebylo pozorováno žádné světlo z této exploze, světlo, které by mohlo vznikat při ničení neutronové hvězdy. Je ovšem teoreticky možné, že i objekt s nižší hmotností byla také černá díra, i když neznáme žádný případ černé díry s tak nízkou hmotností. Na už dříve vytvořeném ilustračním videu je vidět předpokládaná srážka černá díra - neutronová hvězda v roce 2005 ve světle, přesněji gama záření ze vzplanutí GRB 050724. Animované video začíná s neutronovou hvězdou v popředí, která obíhá černou díru s akrečním diskem. Gravitace černé díry pak neutronovou hvězdu roztrhá a vytvoří proud trosek, které padají do černé díry. S190814sv bude nadále předmětem výzkumu a k tomu, o jaký objekt se jedná, možná přispějí detekce podobných objektů v budoucnu.

Sledujte APOD v angličtině na: Instagramu, Facebooku, Redditu, nebo na Twitteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. LIGO.org: _LIGO_
  2. Wikipedia: Virgo_interferometer
  3. APOD: 2016-02-11 LIGO detekoval gravitační vlny ze slučujících se černých děr
  4. NASA: Black Holes
  5. NASA: Neutron stars
  6. NASA: LIGO/Virgo S190814bv: Update on Sky-Localization and Source-Classification
  7. NASA: Our Sun
  8. ScienceNews.org: LIGO and Virgo probably spotted the first black hole swallowing up a neutron star
  9. Prezly.com: Scientists detect a black hole swallowing a neutron star like Pac-man
  10. APOD: 2017-05-01 Chládnoucí neutronová hvězda
  11. NASA: Cosmic Explosion Could Be Black Hole Swallowing Neutron Star
  12. Wikipedia: Black_hole
  13. Mpg.de: Gamma-ray Burst 050724
  14. APOD: 2019-08-20 _akrečním_diskem_
  15. LIGO.org: GraceDB — Gravitational-Wave Candidate Event Database

Štítky: Měsíc, Jupiter, Hory


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »