Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. březen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. březen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Od Plejád po Smyčku v Eridanu

Uznání a copyright: Hirofumi Okubo

Pokud se zadíváte na zajímavý kousek oblohy dostatečně dlouho, bude pak vypadat jinak? V tomto případě se jedná o hvězdokupy Plejády a Hyjády včetně okolních oblastí a odpověď je ano, je to velký rozdíl. Dlouhé expozice kamerou ukazují spletitou síť provázaného mezihvězdného prachu a plynu, který byl předtím neviditelný nejen očima, ale ani na kratších expozicích. Na této širokoúhlé hloubkové mozaice nádherně vystupuje prach a na snímku nahoře je modrá, dobře známá hvězdokupa Plejády. Modrá barva Plejád pochází od těch nejhmotnějších hvězd, jejichž typické světlo se odráží od okolního jemného prachu. Vlevo nahoře je vidět hvězdokupa Hyjády kolem jasné oranžové hvězdy v popředí, Aldebaranu. V dolní části snímku vyniká červeně zářící emisní mlhovina včetně zakřivené svislé červené stuhy známé jako Smyčka v Eridanu. Všudepřítomná mračna prachu mají typicky světle hnědou barvu a jsou potečkovaná s nimi nesouvisejícími hvězdami.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Open_cluster
  2. APOD: 2019-09-01 M45: Hvězdokupa Plejády
  3. APOD: 2020-01-22 Hvězdokupa Hyjády
  4. APOD: 2015-11-23 212 hodin expozice Orionu
  5. NASA: Interstellar Dust in the Wind
  6. NKCF.org: How Does The Human Eye Work?
  7. APOD: 2019-01-07 Hvězdy, meteory a kometa v Býku
  8. Flickr.com: _širokoúhlé_hloubkové_mozaice_
  9. Wikipedia: Open_cluster
  10. APOD: 2018-10-19 Mléčná dráha z léta na zimu
  11. Youtube.com: Zooming Into the Pleiades Cluster [1080p]
  12. Wikipedia: Hyades_(star_cluster)
  13. Wikipedia: Aldebaran
  14. APOD: Emission Nebulae
  15. DeepSkyForum.com: The Eridanus Bubble, the Western counterpart of Barnard's Loop
  16. APOD: 2017-11-14 Plejády v prachu

Štítky: Hyády, Plejády, Smyčka v Eridanu


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »