Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Utváření prachového ohonu komety CG

Uznání a license: ESA, Rosetta, NAVCAM

Jaký je původ kometárních ohonů? Na jádru komet nejsou zřejmá žádná místa, odkud by vyvěraly výtrysky, které by vytvářely kometární ohony. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků je vidět na snímku, který v roce 2015 pořídila kosmická sonda organizace ESA Rosetta, která od roku 2014 do roku 2016 obíhala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko (kometa CG). Na snímku jsou vidět vlečky plynu a prachu, které unikají z četných míst z jádra komety CG, když se přibližovala ke Slunci a zahřívala se. Kometa má dva výrazné laloky, větší měří asi 4 kilometry a menší o rozměru asi 2,5 kilometru je k němu připojen úzkým krkem. Analýzy ukazují, že k vypařování musí docházet pod povrchem komety, aby se mohly vytvořit výtrysky prachu a ledu, které pak vidíme vyvěrat přes povrch. Kometa CG (též známá jako kometa 67P) ztrácí výtrysky asi jeden metr poloměru na každé 6,44 roků dlouhé orbitě kolem Slunce, což je rychlost, která ji za pouhých několik tisíc let zcela zničí. Sonda Rosetta svoji misi ukončila v roce 2016 řízeným dopadem na kometu GC.

Kometa NEOWISE na celé zeměkouli: Pozoruhodné snímky komety NEOWISE zaslané do APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. Planetary.org: Scale comparison of comets visited by spacecraft as of 2014
  2. APOD: 2015-02-03 Výtrysky z komety Čurjumov Gerasimenko
  3. APOD: 2020-07-07 Kometa NEOWISE nad Libanonem
  4. ESA.int: Comet on 3 February 2015 – NavCam
  5. ESA.int: Europe's comet chaser
  6. Wikipedia: 67P/Churyumov–Gerasimenko
  7. APOD: 2017-11-06 Výtrysk prachu z povrchu komety 67P
  8. NASA: Sun
  9. Youtube.com: Time lapse: Surface area and evaporation
  10. APOD: 2020-03-15 Sněžení na Čurjumov-Gerasimenko(vá)
  11. APOD: 2016-02-02 Kometa 67P ze sondy Rosetta
  12. NASA: Rosetta: Mission Overview
  13. APOD: 2016-10-01 Rozloučení s Rosettou

Štítky: Kometa CG, Dust tail, Rosetta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »