Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. říjen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. říjen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Raditeleskop VLA při západu Měsíce

Uznání: Jeff Hellermann, NRAO / AUI / NSF

Obří parabolické antény radioteleskopu VLA (Karl G. Jansky Very Large Array) tyčící se nad pouští v Novém Mexiku při západu Měsíce jsou inspirujícím pohledem. Antény jsou namontované na železničních podvozcích a po kolejích se dá konfigurace 27 antén o velikosti domu (25 metrů) měnit a lze je uspořádat do pole až velikosti města (35 kilometrů). Soustava VLA je výkonným tažným koněm radioastronomie, objevila vodu na planetě Merkur, rádiově jasné korony kolem hvězd, mikrokvazary v naší Galaxii, gravitačně indukované Einsteinovy prstence kolem vzdálených galaxií a rádiové protějšky kosmologicky vzdálených gama záblesků. Velké rozměry této soustavy astronomům umožňují studovat podrobnosti radiogalaxií, velmi rychlých kosmických výtrysků a mapovat centrum naší vlastní Mléčné dráhy. Nyní je to už 40 let od uvedení VLA do provozu a během té doby bylo zpracováno více než 14 000 pozorovacích projektů, což přispělo k více než 500 doktorským disertacím. Národní radioastronomická observatoř (NRAO) bude 10. října celý den slavit online 40 virtuálními prohlídkami a prezentacemi o historii, provozu, vědě a budoucnosti Very Large Array.

Seznam odkazů v popisu

  1. NRAO.edu: Very Large Array
  2. Phys.org: Karl G. Jansky Very Large Array: Famous radio telescope officially gets new name
  3. Wikipedia: Contact_(1997_American_film)
  4. NRAO.edu: VLA Configurations
  5. NASA: Mercury
  6. NSF.gov: VLA is turning 40
  7. NRAO.edu: Virtual VLA 40th Anniversary Celebration

Štítky: Nrao, VLA, 40. výročí, Rádio


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »