Příkladem násilí ve vesmírném měřítku je obrovská eliptická galaxie NGC 1316, která leží asi 75 milionů světelných let od nás v jižním souhvězdí Pece (Fornax). Astronomové při zkoumání překvapivého pohledu podezírají obří galaxii ze srážky s menší sousední galaxií NGC 1317, kterou vidíme napravo...
Jak vypadá Mléčná dráha v rádiových vlnách? Abyste se to dalo lépe zjistit, přehlídka GLEAM (The Galactic and Extra-Galactic All-Sky MWA Survey) zkoumala centrální pás naší Galaxie ve vysokém rozlišení rádiovými vlnami pomocí radioteleskopu Murchison Widefield Array v Austrálii. Jak se ...
Obří parabolické antény radioteleskopu VLA (Karl G. Jansky Very Large Array) tyčící se nad pouští v Novém Mexiku při západu Měsíce jsou inspirujícím pohledem. Antény jsou namontované na železničních podvozcích a po kolejích se dá konfigurace 27 antén o velikosti domu (25 metrů) měnit a lze...
Na kolika vlnových délkách náš střed Galaxie září? Tato záhadná oblast vzdálená asi 26 000 světelných let v souhvězdí Střelce (Sagittarius), září každým druhem světla, který můžeme vidět. Na tomto snímku můžeme vidět vysokoenergetickou rentgenovou emisi zachycenou družicovou rentgenovou observatoří...
Enormní eliptická galaxie NGC 1316 se nachází asi 75 miliónů světelných let daleko v jižním souhvězdí Pece (Fornax) a je příkladem bouřlivých procesů kosmických měřítek. Astronomové, kteří zkoumají tuto pozoruhodnou podívanou mají podezření, že tato obří galaxie je ve srážce s menším sousední...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá ve viditelném světle dosti divoce a je také silným zdrojem rentgenové a rádiové emise. NGC 1275 nabírá hmotu jak do ní padají celé galaxie a nakonec...
Nikdo si není zcela jistý, co způsobilo tento signál. Existuje malá možnost, že může pocházet od nějaké mimozemské civilizace. Jasné barvy na modrém pozadí naznačují, že ten anomální signál byl přijat zde na Zemi radioteleskopem SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), který pátrá...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální a dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá na viditelných vlnových délkách velmi divoce, ale je i velkým zdrojem rentgenového a radiového záření. Jak do ní padají celé galaxie, tak NGC 1275 nabírá hmotu...
Centrální oblast naší Mléčné dráhy je tajemné a složité místo. Zde na snímku galaktického centrálního čtverečního stupně v radiovém a infračerveném světle jsou zvýrazněny jemné podrobnosti. Tato oblast je známa jako centrální molekulární zóna. Zatímco většina emisí vzniká v hustém plynu...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. NGC 1275 je ohromný zdroj rentgenového záření a rádiové emise, zvětšuje svoji hmotnost, jelikož do ní padají celé galaxie a nakonec krmí superhmotnou nčernou díru v jádru této galaxie. Tento...
Obří eliptická galaxie Centaurus A je ve vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií. Tento pozoruhodný kompozitní pohled kombinuje obrazová data v rentgenové (Chandra), optické (ESO) a rádiové (VLA) oblasti. Centrální oblast Centaurus A je v optickém...
Jasná spirální galaxie NGC 4258, lépe známá jako M106, má asi 30 světelných let a je vzdálená asi 31 miliónů světelných let v souhvězdí Honících psů (Canes Venatici). Žluté a červené odstíny na tomto kompozitním snímku ukazují zatočená galaktická spirální ramena ve viditelném a...
Dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) obrázku jsou vzájemně se obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí obrovský rádiový zdroj 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let a jsou obklopeny rentgenově zářícím...
Nalaďte si svůj radioteleskop na 408MHz (408 miliónů cyklů za sekundu) a zkuste jej rádiové obloze! Právě tak to udělaly v letech 1970 velké parabolické antény na třech radiových observatořích Jodrell Bank, MPIfR a Parkesova observatoř a údaje pak byly zkombinovány do mapy celé oblohy....
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 vybíhá až do vzdálenosti 5 000 světelných let. Tento monstrózní výtrysk vypadá na panelech nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, kterou lze detekovat přes celé spektrum, od rentgenových, přes optické, až k rádiovým vlnovým...
Střed dobře prostudované aktivní galaxie Centaurus A před pohledy optických dalekohledů skrývá změť hvězd, plynu a prachu. Ale jak rádiové i rentgenové dalekohledy mohou sledovat význačný výtrysk vysokoenergetických částic, který proudí z galaktického jádra. Tento kompozitní snímek ve...
Tento úžasně podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je zaměřený na galaxii Cygnus A. Cygnus A, zde zpodobněný oběžnou observatoří Chandra, je vidět jako efektní vysokoenergetický rentgenový zdroj. Ve skutečnosti je ale slavnější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Radioastronomové se naladili na střed naší Mléčné dráhy a zkoumají toto komplexní a tajemné místo. Tento překvapivě nádherný obrázek s prvotřídním rozlišením pokrývá kolem středu Galaxie oblast asi 4x4 stupně. Snímek byl vytvořen na základě údajů radiových vln o délce 1 metru získaných...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 dosahuje na 5000 světelných let. Monstrózní výtrysk vypadá na panelu nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, viditelná napříč spektrem od rentgenových přes optické k rádiovým vlnovým délkám. Ve všech těchto pásmech je pozorovaná emise...
Nalaďte si svůj radioteleskop na 408MHz (408 miliónů cyklů za sekundu) a zkuste jej na rádiové obloze! Tuto frekvenci byste měli naladit někde mezi kanály číslo 13 a 14 amerického televizního vysílání. V letech 1970 byly použité velké parabolické antény tří radiových observatoří Jodrell...
Obloukovitá hvězdokupa je nejkompaktnější známou kupou hvězd v naší galaxii a obsahuje zhruba 100 hmotných, mladých hvězd při průměru jednoho světelného roku. Obloukovitá hvězdokupa se nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius) ve vzdálenosti asi 25000 světelných let od planety Země a leží v okruhu...
Tento vysoce podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je vzcentrován na galaxii Cygnus A. Snímek pořídila oběžná observatoř Chandra. Zde je Cygnus A vidět jako spektakulární vysokoenergetický rentgenový zdroj, ale Cygnus A je známější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Na snímku nahoře je jedna z předních světových radioastronomických observatoří: Very Large Array (VLA). Každá parabolická anténa je velká jako dům (25 metrů napříč) a je montovaná na železničních kolejnicích. VLA se skládá z 27 parabol - spolu zabírají prostor města (35 kilometrů). VLA je dosud...
Nalaďte váše rádio - telescop na 408MHz (408 milliónů cyklů za sekundu) a oveřte si rádiovou oblohu! Frekvenci byste měli nalézt na vašem voliči někde mezi americkými TV kanály 13 a 14. V semdesátých létech velké parabolické antény na třech radio observatořích Jodrell Bank, MPIfR, a Parkes...
Příkladem násilí ve vesmírném měřítku je obrovská eliptická galaxie NGC 1316, která leží asi 75 milionů světelných let od nás v jižním souhvězdí Pece (Fornax). Astronomové při zkoumání překvapivého pohledu podezírají obří galaxii ze srážky s menší sousední galaxií NGC 1317, kterou vidíme napravo...
Jak vypadá Mléčná dráha v rádiových vlnách? Abyste se to dalo lépe zjistit, přehlídka GLEAM (The Galactic and Extra-Galactic All-Sky MWA Survey) zkoumala centrální pás naší Galaxie ve vysokém rozlišení rádiovými vlnami pomocí radioteleskopu Murchison Widefield Array v Austrálii. Jak se ...
Obří parabolické antény radioteleskopu VLA (Karl G. Jansky Very Large Array) tyčící se nad pouští v Novém Mexiku při západu Měsíce jsou inspirujícím pohledem. Antény jsou namontované na železničních podvozcích a po kolejích se dá konfigurace 27 antén o velikosti domu (25 metrů) měnit a lze...
Na kolika vlnových délkách náš střed Galaxie září? Tato záhadná oblast vzdálená asi 26 000 světelných let v souhvězdí Střelce (Sagittarius), září každým druhem světla, který můžeme vidět. Na tomto snímku můžeme vidět vysokoenergetickou rentgenovou emisi zachycenou družicovou rentgenovou observatoří...
Enormní eliptická galaxie NGC 1316 se nachází asi 75 miliónů světelných let daleko v jižním souhvězdí Pece (Fornax) a je příkladem bouřlivých procesů kosmických měřítek. Astronomové, kteří zkoumají tuto pozoruhodnou podívanou mají podezření, že tato obří galaxie je ve srážce s menším sousední...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá ve viditelném světle dosti divoce a je také silným zdrojem rentgenové a rádiové emise. NGC 1275 nabírá hmotu jak do ní padají celé galaxie a nakonec...
Nikdo si není zcela jistý, co způsobilo tento signál. Existuje malá možnost, že může pocházet od nějaké mimozemské civilizace. Jasné barvy na modrém pozadí naznačují, že ten anomální signál byl přijat zde na Zemi radioteleskopem SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence), který pátrá...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální a dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá na viditelných vlnových délkách velmi divoce, ale je i velkým zdrojem rentgenového a radiového záření. Jak do ní padají celé galaxie, tak NGC 1275 nabírá hmotu...
Centrální oblast naší Mléčné dráhy je tajemné a složité místo. Zde na snímku galaktického centrálního čtverečního stupně v radiovém a infračerveném světle jsou zvýrazněny jemné podrobnosti. Tato oblast je známa jako centrální molekulární zóna. Zatímco většina emisí vzniká v hustém plynu...
Aktivní galaxie NGC 1275 je centrální dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. NGC 1275 je ohromný zdroj rentgenového záření a rádiové emise, zvětšuje svoji hmotnost, jelikož do ní padají celé galaxie a nakonec krmí superhmotnou nčernou díru v jádru této galaxie. Tento...
Obří eliptická galaxie Centaurus A je ve vzdálenosti zhruba 11 miliónů světelných let nejbližší aktivní galaxií. Tento pozoruhodný kompozitní pohled kombinuje obrazová data v rentgenové (Chandra), optické (ESO) a rádiové (VLA) oblasti. Centrální oblast Centaurus A je v optickém...
Jasná spirální galaxie NGC 4258, lépe známá jako M106, má asi 30 světelných let a je vzdálená asi 31 miliónů světelných let v souhvězdí Honících psů (Canes Venatici). Žluté a červené odstíny na tomto kompozitním snímku ukazují zatočená galaktická spirální ramena ve viditelném a...
Dva jasné zdroje ve středu tohoto kompozitního rentgenového (modrá) a rádiového (růžová) obrázku jsou vzájemně se obíhající superhmotné černé díry, které pohánějí obrovský rádiový zdroj 3C 75. Superhmotné černé díry od sebe dělí 25 000 světelných let a jsou obklopeny rentgenově zářícím...
Nalaďte si svůj radioteleskop na 408MHz (408 miliónů cyklů za sekundu) a zkuste jej rádiové obloze! Právě tak to udělaly v letech 1970 velké parabolické antény na třech radiových observatořích Jodrell Bank, MPIfR a Parkesova observatoř a údaje pak byly zkombinovány do mapy celé oblohy....
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 vybíhá až do vzdálenosti 5 000 světelných let. Tento monstrózní výtrysk vypadá na panelech nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, kterou lze detekovat přes celé spektrum, od rentgenových, přes optické, až k rádiovým vlnovým...
Střed dobře prostudované aktivní galaxie Centaurus A před pohledy optických dalekohledů skrývá změť hvězd, plynu a prachu. Ale jak rádiové i rentgenové dalekohledy mohou sledovat význačný výtrysk vysokoenergetických částic, který proudí z galaktického jádra. Tento kompozitní snímek ve...
Tento úžasně podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je zaměřený na galaxii Cygnus A. Cygnus A, zde zpodobněný oběžnou observatoří Chandra, je vidět jako efektní vysokoenergetický rentgenový zdroj. Ve skutečnosti je ale slavnější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Radioastronomové se naladili na střed naší Mléčné dráhy a zkoumají toto komplexní a tajemné místo. Tento překvapivě nádherný obrázek s prvotřídním rozlišením pokrývá kolem středu Galaxie oblast asi 4x4 stupně. Snímek byl vytvořen na základě údajů radiových vln o délce 1 metru získaných...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 dosahuje na 5000 světelných let. Monstrózní výtrysk vypadá na panelu nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, viditelná napříč spektrem od rentgenových přes optické k rádiovým vlnovým délkám. Ve všech těchto pásmech je pozorovaná emise...
Nalaďte si svůj radioteleskop na 408MHz (408 miliónů cyklů za sekundu) a zkuste jej na rádiové obloze! Tuto frekvenci byste měli naladit někde mezi kanály číslo 13 a 14 amerického televizního vysílání. V letech 1970 byly použité velké parabolické antény tří radiových observatoří Jodrell...
Obloukovitá hvězdokupa je nejkompaktnější známou kupou hvězd v naší galaxii a obsahuje zhruba 100 hmotných, mladých hvězd při průměru jednoho světelného roku. Obloukovitá hvězdokupa se nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius) ve vzdálenosti asi 25000 světelných let od planety Země a leží v okruhu...
Tento vysoce podrobný rentgenový snímek ve falešných barvách je vzcentrován na galaxii Cygnus A. Snímek pořídila oběžná observatoř Chandra. Zde je Cygnus A vidět jako spektakulární vysokoenergetický rentgenový zdroj, ale Cygnus A je známější na nízkoenergetickém konci elektromagnetického...
Na snímku nahoře je jedna z předních světových radioastronomických observatoří: Very Large Array (VLA). Každá parabolická anténa je velká jako dům (25 metrů napříč) a je montovaná na železničních kolejnicích. VLA se skládá z 27 parabol - spolu zabírají prostor města (35 kilometrů). VLA je dosud...
Nalaďte váše rádio - telescop na 408MHz (408 milliónů cyklů za sekundu) a oveřte si rádiovou oblohu! Frekvenci byste měli nalézt na vašem voliči někde mezi americkými TV kanály 13 a 14. V semdesátých létech velké parabolické antény na třech radio observatořích Jodrell Bank, MPIfR, a Parkes...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
