Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. červen 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Štír zpracovaný

Uznání a copyright: Stefan Lenz

Kdyby Štír vypadal takhle dobře i očima, lidé by si ho možná lépe pamatovali. Štír (Scorpius) se spíše jeví jako několik jasných hvězd v dobře známém, ale zřídkakdy vyhledávaném zvířetníkovém souhvězdí. K pořízení takto působivého snímku je však zapotřebí dobrá kamera, tmavá obloha a důmyslné zpracování obrazu. Výsledný digitálně upravený snímek ukazuje mnoho úchvatných útvarů. Napříč snímkem vpravo je diagonálně zobrazena část roviny naší Galaxie Mléčné dráhy. Jsou zde vidět rozsáhlá mračna jasných hvězd a dlouhá vlákna tmavého a spletitého prachu. Vlevo se na snímku vertikálně zvedají tmavé prachové pásy známé jako Temná řeka. Několik jasných hvězd vlevo je součástí hlavy a spárů Štíra a patří k nim i jasná hvězda Antares. Po zpracování 17 hodin hluboké expozice se zviditelnily četné červené emisní mlhoviny, modré reflexní mlhoviny a tmavé filamenty. Štír se na jižní obloze objevuje výrazně po západu Slunce v polovině roku.

Seznam odkazů v popisu

  1. AllTheSky.com: Scorpius
  2. Wikipedia: Zodiac
  3. IAU.org: The Constellations
  4. HowStuffWorks.com: How Digital Cameras Work
  5. DarkSky.org: The International Dark-Sky Association works to protect the night skies for present and future generations.
  6. Cracked.com: Old computer
  7. PinImg.com: Foto: Křeček :-)
  8. APOD: 2005-06-05 Pás Mléčné dráhy
  9. NASA: The Milky Way Galaxy
  10. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  11. APOD: 2009-07-08 Temná řeka k Antaresu
  12. Astro-Cabinet.com: Scorpius
  13. Wikipedia: Scorpion
  14. APOD: 2012-04-17 Antares a mračna
  15. APOD: Emission Nebulae
  16. Wikipedia: Reflection_nebula
  17. Wikipedia: Scorpius

Štítky: Mlhoviny, Souhvězdí, Scorpius


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »