Na pozadí nahuštěného hvězdného pole podél ocasu arachnologického souhvězdí Štíra (Scorpius) toto prachové kosmické mračno v siluetě u některých vyvolává představu zlověstné temné věže. Uvnitř této temné mlhoviny, ve struktuře, která se na tomto nádherném teleskopickém portrétu rozprostírá téměř...
V siluetě proti hustému poli hvězd v ocasu arachnologického souhvězdí Štíra (Scorpius) může někomu tento prachový kosmický oblak vyvolávat představu zlověstné temné věže. V temné mlhovině na nádherném teleskopickém snímku velké téměř 40 světelných let se mohou skrývat hvězdy, které...
Kdyby Štír vypadal takhle dobře i očima, lidé by si ho možná lépe pamatovali. Štír (Scorpius) se spíše jeví jako několik jasných hvězd v dobře známém, ale zřídkakdy vyhledávaném zvířetníkovém souhvězdí. K pořízení takto působivého snímku je však zapotřebí dobrá kamera, tmavá obloha a...
Pokud by Štír tak dobře vypadal i při pohledu pouhým okem, tak by si ho lidé lépe pamatovali. Štír (Scorpius) častěji vnímají jako několik málo jasných hvězd sice v dobře známém, ale málokdy vyhledávaném zvířetníkovém souhvězdí. K získání nádherného snímku jako je tento je potřeba...
Krásné, zářící dekorace na této borovici jednolisté jsou ve skutečnosti jasné hvězdy v souhvězdí Štíra (Scorpius) a slabá záře centrální Mléčné dráhy. Nablízko zaostřený snímek byl pořízen v červnu na severním okraji Grand kaňonu a je vidět jehličí na větvi borovice, ale vzdálené hvězdy jsou...
Centrální výduť naší Galaxie Mléčná dráha na tomto zářivém nebi spočívá na pilíři světla. Na tomto snímku pořízeném 22. září pod temnou jihoafrickou oblohou se zdá, že řeky prachu tečou dolů z galaktického středu k Antaresu, žluté alfa hvězdě ze souhvězdí Štíra téměř u vrcholu celé...
Toto prachové kosmické mračno v siluetě proti hustému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) připomíná nějakou zlověstnou temnou věž. Ve skutečnosti chuchvalce prachu a molekulárního plynu kolabují za vzniku hvězd, které se docela dobře mohou ukrývat uvnitř této temné mlhoviny, která na...
Tento prachový kosmický mrak v siluetě proti nahuštěnému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) evokuje na některých snímcích obraz zlověstné temné věže. V této temné mlhovině, jejíž struktura se rozkládá na téměř 40 světelných letech na tomto nádherném teleskopickém snímku se ukrývají...
Tento prachový kosmický mrak v siluetě proti nahuštěnému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) může evokovat nějakou zlověstnou temnou věž. V této temné mlhovině, která na tomto krásném teleskopickém pohledu může zabírat až 40 světelných let, se mohou docela dobře ukrývat shluky...
Na tomto poklidném pohledu z observatoře Pic du Midi ve francouzských Pyrenejích zakrývá rozeklané vrcholy hor moře mračen. Hvězdnatou nocí na časové expozici ze 4. června září souhvězdí Střelce a Štíra. Vpravo nahoře se nachází falešný měsíc neboli paraselen. Podobně jako u falešného slunce...
Tento komplex krásných prachových reflekčních mlhovin se nachází v souhvězdí Štíra (Scorpius) v rovině naší Mléčné dráhy. Celkový obrys připomíná koňskou hlavu z profilu, ovšem pokrývá mnohem větší oblast než známější mlhovina Koňská hlava v Orionu. Hvězda u oka koně a střed 5 stupňů...
Tento prachový kosmický mrak v souhvězdí Štíra (Scorpius) může v siluetě proti hvězdnaté obloze někomu připomínat obraz přízračné temné věže. Ve skutečnosti se docela dobře mohou v tmavé mlhovině, jejíž struktura na tomto nádherném pohledu dalekohledem měří téměř 40 světelných let, skrývat...
Tato mračna z planety Země zachycená počátkem července odrážejí měsíční světlo a slabou, načervenalou zář. Daleko za nimi jsou mračna kosmického prachu a hvězdy Mléčné dráhy. Téměř půlnoční pohled z pláže v severní Francii se dívá na jih, kde je vidět, jak nad obzor vyčnívá souhvězdí...
Astronomové zkoumají jasnou novou novu. Nova s oficiálním názvem Nova Scorpii 2007 se v nedávných dnech stala natolik jasnou, že je nyní vidět i neozbrojeným okem. Dobrodružnější ranní nadšení pozorovatelé oblohy by se měli na tmavé obloze dívat do souhvězdí Štíra (Scorpion), dolů pod...
M7 je jedna z nejvýraznějších otevřených hvězdokup na obloze. Hvězdokupě dominují jasné modré hvězdy, a na tmavé obloze ji lze spatřit i pouhým okem v ocasu souhvězdí Štíra (Scorpius). M7 má celkem asi 100 hvězd, je stará asi 200 miliónů let, měří 25 světelných let a leží ve...
Na pozadí nahuštěného hvězdného pole podél ocasu arachnologického souhvězdí Štíra (Scorpius) toto prachové kosmické mračno v siluetě u některých vyvolává představu zlověstné temné věže. Uvnitř této temné mlhoviny, ve struktuře, která se na tomto nádherném teleskopickém portrétu rozprostírá téměř...
V siluetě proti hustému poli hvězd v ocasu arachnologického souhvězdí Štíra (Scorpius) může někomu tento prachový kosmický oblak vyvolávat představu zlověstné temné věže. V temné mlhovině na nádherném teleskopickém snímku velké téměř 40 světelných let se mohou skrývat hvězdy, které...
Kdyby Štír vypadal takhle dobře i očima, lidé by si ho možná lépe pamatovali. Štír (Scorpius) se spíše jeví jako několik jasných hvězd v dobře známém, ale zřídkakdy vyhledávaném zvířetníkovém souhvězdí. K pořízení takto působivého snímku je však zapotřebí dobrá kamera, tmavá obloha a...
Pokud by Štír tak dobře vypadal i při pohledu pouhým okem, tak by si ho lidé lépe pamatovali. Štír (Scorpius) častěji vnímají jako několik málo jasných hvězd sice v dobře známém, ale málokdy vyhledávaném zvířetníkovém souhvězdí. K získání nádherného snímku jako je tento je potřeba...
Krásné, zářící dekorace na této borovici jednolisté jsou ve skutečnosti jasné hvězdy v souhvězdí Štíra (Scorpius) a slabá záře centrální Mléčné dráhy. Nablízko zaostřený snímek byl pořízen v červnu na severním okraji Grand kaňonu a je vidět jehličí na větvi borovice, ale vzdálené hvězdy jsou...
Centrální výduť naší Galaxie Mléčná dráha na tomto zářivém nebi spočívá na pilíři světla. Na tomto snímku pořízeném 22. září pod temnou jihoafrickou oblohou se zdá, že řeky prachu tečou dolů z galaktického středu k Antaresu, žluté alfa hvězdě ze souhvězdí Štíra téměř u vrcholu celé...
Toto prachové kosmické mračno v siluetě proti hustému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) připomíná nějakou zlověstnou temnou věž. Ve skutečnosti chuchvalce prachu a molekulárního plynu kolabují za vzniku hvězd, které se docela dobře mohou ukrývat uvnitř této temné mlhoviny, která na...
Tento prachový kosmický mrak v siluetě proti nahuštěnému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) evokuje na některých snímcích obraz zlověstné temné věže. V této temné mlhovině, jejíž struktura se rozkládá na téměř 40 světelných letech na tomto nádherném teleskopickém snímku se ukrývají...
Tento prachový kosmický mrak v siluetě proti nahuštěnému poli hvězd v souhvězdí Štíra (Scorpius) může evokovat nějakou zlověstnou temnou věž. V této temné mlhovině, která na tomto krásném teleskopickém pohledu může zabírat až 40 světelných let, se mohou docela dobře ukrývat shluky...
Na tomto poklidném pohledu z observatoře Pic du Midi ve francouzských Pyrenejích zakrývá rozeklané vrcholy hor moře mračen. Hvězdnatou nocí na časové expozici ze 4. června září souhvězdí Střelce a Štíra. Vpravo nahoře se nachází falešný měsíc neboli paraselen. Podobně jako u falešného slunce...
Tento komplex krásných prachových reflekčních mlhovin se nachází v souhvězdí Štíra (Scorpius) v rovině naší Mléčné dráhy. Celkový obrys připomíná koňskou hlavu z profilu, ovšem pokrývá mnohem větší oblast než známější mlhovina Koňská hlava v Orionu. Hvězda u oka koně a střed 5 stupňů...
Tento prachový kosmický mrak v souhvězdí Štíra (Scorpius) může v siluetě proti hvězdnaté obloze někomu připomínat obraz přízračné temné věže. Ve skutečnosti se docela dobře mohou v tmavé mlhovině, jejíž struktura na tomto nádherném pohledu dalekohledem měří téměř 40 světelných let, skrývat...
Tato mračna z planety Země zachycená počátkem července odrážejí měsíční světlo a slabou, načervenalou zář. Daleko za nimi jsou mračna kosmického prachu a hvězdy Mléčné dráhy. Téměř půlnoční pohled z pláže v severní Francii se dívá na jih, kde je vidět, jak nad obzor vyčnívá souhvězdí...
Astronomové zkoumají jasnou novou novu. Nova s oficiálním názvem Nova Scorpii 2007 se v nedávných dnech stala natolik jasnou, že je nyní vidět i neozbrojeným okem. Dobrodružnější ranní nadšení pozorovatelé oblohy by se měli na tmavé obloze dívat do souhvězdí Štíra (Scorpion), dolů pod...
M7 je jedna z nejvýraznějších otevřených hvězdokup na obloze. Hvězdokupě dominují jasné modré hvězdy, a na tmavé obloze ji lze spatřit i pouhým okem v ocasu souhvězdí Štíra (Scorpius). M7 má celkem asi 100 hvězd, je stará asi 200 miliónů let, měří 25 světelných let a leží ve...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
