Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. prosinec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. prosinec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Devadesát spektrogramů gravitačních vln a stále se pokračuje

Uznání: NSF, LIGO, VIRGO, KAGRA, Georgia Tech, Vanderbilt U.; Graphic : Sudarshan Ghonge & Karan Jani

Pokaždé, když splynou dvě hmotné černé díry, tak se vesmírem ozve hlasité zacvrdlikání gravitačních vln. Lidstvo má technologii uslyšet tato neobvyklá zacvrdlikání teprve sedm let, ale už jsme je během prvních tří pozorovacích kol uslyšeli devadesát. Nahoře jsou jejich spektrogramy, diagramy frekvence gravitačních vln versus čas, jak je zachytily obří detektory LIGO (v USA), VIRGO (v Evropě) a KAGRA (v Japonsku). Více energie přijaté na Zemi ze srážky znamená jasnější graf. Mezi mnoha vědeckými prvenstvími tyto gravitačně vyzařující cvrdlikání lidstvu poskytují dosud nevídanou inventuru černých děr a neutronových hvězd, a představují nový způsob jak měřit rychlost rozpínání našeho vesmíru. Čtvrté kolo pozorování gravitačních vln se zvýšenou citlivostí by mělo podle plánu začít v prosinci 2022.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-04-14 Simulace: Splynutí dvou černých děr
  2. NASA: What Is a Gravitational Wave?
  3. CalTech.edu: The Sound of Two Black Holes Colliding
  4. LIGO.org: LIGO Document G2102338-v3
  5. Youtu.be: Take a whirl above the massive LIGO gravitational wave detector
  6. Wikipedia: United_States
  7. Virgo-Gw.eu: VIRGO IN A NUTSHELL
  8. Wikipedia: Europe
  9. U-Tokyo.ac.jp: Bird’s eye views of KAGRA
  10. Wikipedia: Japan
  11. APOD: 2017-10-16 GW170817: Srážka detekovaná ve více druzích záření
  12. NASA: Earth
  13. PinImg.com: Foto: Překvapená kočička :-)
  14. arXiv.org: GWTC-3: Compact Binary Coalescences Observed by LIGO and Virgo During the Second Part of the Third Observing Run
  15. Youtu.be: I Visited the First Gravitational Wave Detector! LIGO | STELLAR
  16. LIGO.org: UNCOVERING THE POPULATION PROPERTIES OF BLACK HOLES AND NEUTRON STARS FOLLOWING LIGO AND VIRGO’S THIRD OBSERVING RUN
  17. LIGO.org: IMPROVING MEASUREMENTS OF THE COSMIC EXPANSION WITH GRAVITATIONAL WAVES
  18. LIGO.org: OBSERVING PLANS AND PUBLIC ALERTS

Štítky: Gravitační vlny, 90, Černé díry


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »