Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. prosinec 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. prosinec 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa Hale Bopp nad průsmykem Val Parola

Uznání a copyright: A. Dimai, (Col Druscie Obs.), AAC

Kometa Hale-Bopp, velká kometa roku 1997, se stala mnohem jasnější, než kterékoliv okolní hvězdy. Byla vidět dokonce přes jasná světla měst. Ovšem daleko od městských světel předváděla opravdu okázalou podívanou. Zde je kometa Hale-Bopp vyfotografovaná nad průsmykem Val Parola v Dolomitech, horách kolem Cortiny d'Ampezzo v Itálii. Modrý iontový ohon komety Hale-Bopp tvoří ionty z kometárního jádra, které odtlačuje sluneční vítr. Bílý prachový ohon se skládá z větších prachových částic, které z jádra odtlačuje tlak slunečního záření, které pak obíhají za kometou. Kometa Hale-Bopp (C/1995 O1) zůstala viditelná neozbrojeným okem po dobu 18 měsíců, déle než kterákoliv kometa v zaznamenané historii. Očekává se, že se tato velká kometa zase vrátí kolem roku 4385. Tento měsíc se zjasňuje kometa Leonard a brzy se může stát viditelnou i pouhým okem.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Comet Hale-Bopp - The Great Comet of 1997
  2. APOD: 1997-04-08 Comet Hale-Bopp Over New York City
  3. APOD: 1997-03-13 Hale-Bopp Brighest Comet This Decade
  4. Youtu.be: Passo Valparola Part 1
  5. Youtu.be: Dolomiti (Dolomites) | The Epic Italian Dolomites Captured By Drone
  6. Wikipedia: Dolomites
  7. Wikipedia: Cortina_d'Ampezzo
  8. Wikipedia: Italy
  9. UCLA.edu: The Cometary Tail
  10. Wikipedia: Comet_hale_bopp
  11. Wikipedia: Ion
  12. APOD: 2010-01-04 Jádro Halleyovy komety: obíhající ledovec
  13. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  14. APOD: 2000-12-27 Prachové a iontové ohony komety Hale Bopp
  15. APOD: 2001-11-17 Chytání padajícího hvězdného prachu
  16. NASA: Comets
  17. APOD: Search Results for "Bopp"
  18. Kym-Cdn.com: Foto: Vertikálně protažená kočka :-)
  19. NASA: C/1995 O1 (Hale-Bopp)
  20. APOD: 1997-04-14 Hale-Bopp's Hoods
  21. Wikipedia: 5th_millennium
  22. Aerith.net: C/2021 A1 (Leonard) - brightness chart
  23. Wikipedia: 2021_A1_(Leonard)
  24. APOD: 2021-11-21 Slunce rentgenově z družice NuSTAR

Štítky: Comet Hale Bopp, Ion tail, Dolomity


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »