Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červenec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Plejády nad vrcholem Half Dome

Uznání a copyright: Dheera Venkatraman

Hvězdy se houfují. Nejznámějším uskupením hvězd na obloze jsou Plejády, jasná hvězdokupa, kterou lze snadno spatřit i pouhým okem. Plejády se od nás nacházejí jen asi 450 světelných roků daleko, vznikly asi před 100 milióny let a pravděpodobně budou ještě trvat dalších asi 250 milionů let. Naše Slunce se nejspíš zrodilo v hvězdokupě, ale nyní, když je staré asi 4,5 miliardy let, se jeho hvězdní sourozenci už dávno rozptýlili. Hvězdokupa Plejády je zde vidět nad slavným skalním útvarem Half Dome (Poloviční kopule) v Yosemitském národním parku v Kalifornii v USA. Snímek se skládá z 28 expozic popředí a 174 expozic hvězdného pozadí, které byly všechny pořízeny ze stejného místa, stejnou kamerou a stejné noci v říjnu 2019. Poté, co si astrofotograf vypočítal načasování vzájemné polohy Plejád a Half Dome, tak byl nečekaně odměněn výpadkem elektřiny, takže obloha v pozadí byla neobvykle tmavá.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2021-11-24 Plejády: Hvězdokupa Kuřátka anebo Sedm sester
  2. Go-Astronomy.com: Star clusters
  3. Wikipedia: Naked_eye#In_astronomy
  4. NASA: What Is a Light-Year?
  5. NASA: Sun
  6. Wikipedia: Open_cluster
  7. Astronomy.com: Ask Astro: What happened to the Sun’s original star cluster?
  8. Wikipedia: Pleiades
  9. Youtu.be: HALF DOME. YOSEMITE. DRON 1
  10. Wikipedia: Yosemite_National_Park
  11. Wikipedia: California
  12. Wikipedia: United_States
  13. Dheera.net: California by night: Plejades and Half Dome
  14. IstockPhoto.com: Foto: Pes s kalkulačkou :-)
  15. APOD: 2022-04-05 Kuřátka versus Kalifornie
  16. Wikipedia: Half_Dome
  17. Wikipedia: 2019_California_power_shutoffs
  18. APOD: 2020-04-08 Venkovská versus městská obloha
  19. DarkSky.org: IDA - International Dark-Sky Association

Štítky: Hvězdokupa Plejády, Half Dome, Yosemite


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »