Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Ledový obr Neptun s prstenci

Uznání: NASA, ESA, CSA, STScI, NIRCam

Poblíž středu tohoto ostrého snímku v blízkém infračerveném světle z Kosmického dalekohledu Jamese Webba je vidět ledový obr Neptun s prstenci. Tento slabý a vzdálený svět je nejvzdálenější planetou od Slunce, je asi 30krát dále než Země. Na skvělém snímku z Webba se planeta jeví tmavá a duchovitá, a to díky atmosférickému metanu, který pohlcuje infračervené světlo. Mraky ve velkých výškách jsou však nad pohlcujícím metanem, a tak na snímku snadno vynikají. Vlevo nahoře je s charakteristickými Webbovými difrakčními paprsky největší měsíc Neptunův měsíc Triton, který pokrývá zmrzlý dusík a v odraženém slunečním světle je jasnější než Neptun. V zorném poli lze identifikovat 7 z celkem 14 známých měsíců Neptunu, včetně Tritonu. Na novém vesmírném portrétu planety jsou nápadné slabé prstence Neptunu. Poprvé od průletu sondy Voyager 2 v srpnu 1989 jsou vidět podrobnosti složité soustavy prstenců.

Seznam odkazů v popisu

  1. WebbTelescope.org: Join Webb on a journey of discovery
  2. WebbTelescope.org: New Webb Image Captures Clearest View of Neptune’s Rings in Decades
  3. NASA: Neptune
  4. WebbTelescope.org: Webb’s Diffraction Spikes
  5. APOD: NeptuneTriton_webb1059.png
  6. Wikipedia: Rings_of_Neptune
  7. APOD: 2014-05-15 Neptun z Voyageru

Štítky: Neptun, Neptun, Prstence, Měsíc, Ledový obr, Ledový obr


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »