Poblíž středu tohoto ostrého snímku v blízké infračervené oblasti z Kosmického dalekohledu Jamese Webba leží prstencovitý ledový obr Neptun. Tento matný a vzdálený svět je nejvzdálenější planetou od Slunce, asi 30krát vzdálenější než planeta Země. Tmavý a přízračný vzhled planety ve skvělém pohledu...
Ve středu tohoto ostrého snímku v blízké infračervené oblasti z Kosmického dalekohledu Jamese Webba se nachází ledový obr Neptun s prstenci. Tento vzdálený svět v šeru je nejvzdálenější planetou od Slunce, asi 30krát vzdálenější než planeta Země. V úžasném Webbově pohledu temný a přízračný vzhled...
Poblíž středu tohoto ostrého snímku v blízkém infračerveném světle z Kosmického dalekohledu Jamese Webba je vidět ledový obr Neptun s prstenci. Tento slabý a vzdálený svět je nejvzdálenější planetou od Slunce, je asi 30krát dále než Země. Na skvělém snímku z Webba se planeta jeví tmavá a duchovitá,...
Poblíž středu tohoto ostrého snímku v blízké infračervené oblasti z Kosmického dalekohledu Jamese Webba leží prstencovitý ledový obr Neptun. Tento matný a vzdálený svět je nejvzdálenější planetou od Slunce, asi 30krát vzdálenější než planeta Země. Tmavý a přízračný vzhled planety ve skvělém pohledu...
Ve středu tohoto ostrého snímku v blízké infračervené oblasti z Kosmického dalekohledu Jamese Webba se nachází ledový obr Neptun s prstenci. Tento vzdálený svět v šeru je nejvzdálenější planetou od Slunce, asi 30krát vzdálenější než planeta Země. V úžasném Webbově pohledu temný a přízračný vzhled...
Poblíž středu tohoto ostrého snímku v blízkém infračerveném světle z Kosmického dalekohledu Jamese Webba je vidět ledový obr Neptun s prstenci. Tento slabý a vzdálený svět je nejvzdálenější planetou od Slunce, je asi 30krát dále než Země. Na skvělém snímku z Webba se planeta jeví tmavá a duchovitá,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
