Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. listopad 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. listopad 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Částečné zatmění aktivního Slunce

Uznání video: Ralf Burkart; h/t Maciej Libert (AG)

Podívejte se na tři věci v tomto neobvyklém videu zatmění. Zaprvé, sledujte velký tmavý kruh, který postupuje zprava a cloní více a více Slunce. Ten velký tmavý kruh je Měsíc a video bylo pořízeno především proto, aby zachytilo toto částečné zatmění Slunce minulý týden. Dál se dívejte na velkou sluneční protuberanci, která se vznáší a chvěje nad okrajem Slunce. Při bližším pohledu je vidět, že její část padá zpátky na Slunce. Protuberance je tvořena žhavým plazmatem, které je dočasně udržováno ve vznosu proměnlivým magnetickým polem Slunce. A konečně sledujte jak se vlní okraj Slunce. To, co se vlní, je dynamický koberec trubic horkého plynu, které stoupají a padají sluneční chromosférou a jsou známé jako spikule. Celé 4sekundové časosběrné video pokrývá období asi 10 minut, i když Slunce samotné má před sebou čas ještě dalších 5 miliard let.

Částečné zatmění Slunce v říjnu 2022: Pozoruhodná podání do APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2017-07-30 Úplné zatmění na konci světa
  2. NASA: Earth's Moon
  3. Wikipedia: Solar_eclipse_of_October_25,_2022
  4. APOD: 2022-03-02 Rekordní protuberance ze Solar Orbiteru
  5. APOD: 2008-08-07 Na okraji Slunce
  6. APOD: 2018-05-27 Koronární déšť na Slunce
  7. NASA: Sun
  8. Wikipedia: Plasma_(physics)
  9. NASA: NASA: Understanding the Magnetic Sun
  10. ChelmsfordMA.gov: Foto: Tři psi :-)
  11. NASA: Scientists Uncover Origins of the Sun’s Swirling Spicules
  12. APOD: 2008-11-02 Spikule: Výtrysky na Slunci
  13. Wikipedia: Chromosphere
  14. Wikipedia: Solar_spicule
  15. Youtube.com: A Partial Eclipse of an Active Sun
  16. NASA: How Old Is the Sun?

Štítky: Partial eclipse, Slunce, Spicules


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »