Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. listopad 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. listopad 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zbytek supernovy Gumova mlhovina

Uznání a copyright: Victor Lima

Přestože je Gumova mlhovina nejbližším zbytkem supernovy, tak je obtížné ji spatřit. Mlhovina na obloze zabírá asi 40 stupňů, jeví se velká a slabá, takže se snadno ztratí v šumu jasného a komplexního pozadí. Gumova mlhovina je pěkně zvýrazněná v červené emisi vpravo na širokoúhlém snímku pořízeném jedinou expozicí koncem května. a snímku je též v popředí vidět poušť Atacama v Chile, mlhovina v Lodním kýlu (Carina) v rovině naší Galaxie Mléčné dráhy, která úhlopříčně probíhá dolů shora vlevo a sousední galaxie Velké Magellanovo mračno (LMC). Gumova mlhovina je tak blízko, že jsme mnohem blíže jejímu čelnímu okraji, než jsme ke vzdálenému okraji ve vzdálenostech 450 a 1500 světelných roků. Tato komplikovaná mlhovina se nachází v souhvězdích Lodní zádi (Puppis) a Plachet (Vela). O Gumově mlhovině toho zůstává mnoho neznámého včetně načasování, a dokonce i počtu výbuchů supernov, které stály u jejího zrodu.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: Supernova Remnants
  2. Github.io: Angle meter
  3. APOD: 2000-04-12 Místní bublina a galaktické sousedství
  4. APOD: 2018-05-24 Rozsah Gumovy mlhoviny
  5. Youtu.be: Atacama Desert / 4k Drone Video
  6. Wikipedia: Chile
  7. APOD: 2022-04-25 Velká mlhovina v Lodním kýlu
  8. APOD: 2022-08-17 __Galaxie_Mléčné_dráhy_
  9. APOD: 2019-09-05 Velké Magellanovo mračno
  10. Wikipedia: Gum_Nebula
  11. StaticFlickr.com: Foto: Psí čenich :-)
  12. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  13. Harvard.edu: Kinematics of the ionized gas in Puppis-Vela including the GUM nebula.
  14. Wikipedia: Constellation
  15. Wikipedia: Puppis
  16. Harvard.edu: Chandra: Vela (the sail)
  17. Harvard.edu: The Gum nebula: an old supernova remnant ionized by Zeta Puppis and Gamma Velorum?
  18. NASA: What Is a Supernova?

Štítky: Gumova mlhovina, Supernova, Slabá obloha


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »