Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. duben 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Velká mlhovina v Lodním kýlu

Uznání a copyright: Ignacio Javier Diaz Bobillo

V jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy se nachází mlhovina, kde se dějí ty nejpodivnější věci. NGC 3372, též známá jako Velká mlhovina v Lodním kýlu (Carina), je domovem těch nejhmotnějších hvězd a proměnlivých mlhovin. Mlhovina Klíčová dírka (NGC 3324) je ta jasná struktura těsně pod středem snímku a hostí některé z těchto jasných hvězd. Celá zde zachycená Mlhovina v Lodním kýlu měří přes 300 světelných roků a nachází se asi 7500 světelných roků daleko v souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Nejenergetičtější hvězda v této mlhovině Eta Carinae byla ve 30tých letech 19. století jednou z nejjasnějších hvězd na obloze, ale potom podstatně zeslábla. Zatímco samotná Eta Carinae možná směřuje k výbuchu supernovy, tak rentgenové snímky naznačují, že většina Velké mlhoviny v Lodním kýlu byla učiněnou továrnou na supernovy.
Oprava: Na chybu překladu jasnosti Eta Carinae upozornil Ilja Šín.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. InterMountainPet.com: Foto: Tři psi s hlavami nabok :-)
  3. Wikipedia: Carina_Nebula
  4. Wikipedia: Carina_Nebula#Keyhole_Nebula
  5. Gigapan.com: Carina Nebula Panorama
  6. PampaSkies.com: Carina HD Panorama
  7. APOD: 2016-05-16 Mračna mlhoviny v Lodním kýlu
  8. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  9. Wikipedia: Carina_(constellation)
  10. Youtube.com: NASA | Zoom into Eta Carinae Nebula and New 3D Model
  11. APOD: 2022-02-09 Eta Car: 3D model nejnebezpečnější známé hvězdy
  12. ArsTechnica.com: A star that exploded but didn’t die: the Great Eruption of Eta Carinae
  13. NASA: NASA Observatories Take an Unprecedented Look into Superstar Eta Carinae
  14. NASA: X-Rays
  15. APOD: 2019-05-07 Velká mlhovina v Lodním kýlu
  16. Harvard.edu: Chandra: Carina Nebula: Nearby Supernova Factory Ramps Up

Štítky: NGC 3372, Mlhovina Lodní záď, Star-formation


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »