< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. únor 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. únor 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Naše více aktivní Slunce

Uznání a copyright: Mehmet Ergün

Na našem Slunci začíná být rušno. Slunce se teprve před dvěma lety vynořilo ze slunečního minima tak klidného, že celé měsíce byly bez, byť jediné sluneční skvrny. Naproti tomu je letos naše Slunce neobvykle aktivní a s velkým předstihem se blíží úrovni sluneční aktivity, která byla před deseti lety při posledním slunečním maximu. Stále aktivnější Slunce bylo před dvěma týdny zachyceno s četnými zajímavými útvary. Snímek byl pořízen v jediné charakteristické barvě světla zvané H-alfa, barevně invertovaný a falešně zbarvený. Velkou část povrchu Slunce pokrývá koberec spikulí. Zjasnění směrem k okrajům Slunce způsobuje zvýšená absorpce poměrně chladného slunečního plynu a nazývá se okrajové ztemnění. Těsně za slunečním kotoučem vystupuje několik třpytivých protuberancí, zatímco protuberance promítající se na povrch Slunce se nazývají filamenty a jsou vidět jako světelné čáry. Magneticky zašmodrchané aktivní oblasti jsou tmavé i světlé a obsahují chladné sluneční skvrny. Jak se magnetické pole Slunce vyvíjí ke slunečnímu maximu v několika příštích letech, tak není jasné, zda se vysoká aktivita Slunce bude ještě zvyšovat.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Solar_minimum
  2. APOD: 2019-03-06 Únor bez slunečních skvrn
  3. APOD: 2019-07-15 Kosmická stanice křižuje neposkvrněné Slunce
  4. APOD: 2015-06-29 Přechod skupiny skvrn AR 2339 přes Slunce
  5. SpaceWeatherArchive.com: Sunspot Counts Hit Their Highest Level in 9 Years
  6. Wikipedia: Solar_maximum
  7. Medium.com: Foto: Kočička :-)
  8. Facebook: Mehmet Ergün: Die Sonne von heute!
  9. Wikipedia: H-alpha
  10. NASA: Scientists Uncover Origins of the Sun’s Swirling Spicules
  11. Wikipedia: Limb_darkening
  12. APOD: 2022-03-02 Rekordní protuberance ze Solar Orbiteru
  13. APOD: 2015-01-25 Spletené sluneční eruptivní protuberance
  14. APOD: 2022-09-13 Dlouhý hadovitý filament na Slunci
  15. NASA: SDO Shows Active Regions Across Front of Sun
  16. NASA: Sunspots and Solar Flares
  17. NASA: Sun's Magnetic Field Portrayed
  18. SpaceWeatherArchive.com: Sunspot Counts Hit Their Highest Level in 9 Years

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Slunce, Sluneční činnost, Filamenty

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »