Na našem Slunci začíná být rušno. Slunce se teprve před dvěma lety vynořilo ze slunečního minima tak klidného, že celé měsíce byly bez, byť jediné sluneční skvrny. Naproti tomu je letos naše Slunce neobvykle aktivní a s velkým předstihem se blíží úrovni sluneční aktivity, která byla před deseti...
Proč mlhovina kolem hvězdy WR-18 září na jedné straně jasněji? Tato aktivní hvězda a mlhovina kolem ní, též známá jako NGC 3199, se nachází ve vzdálenosti asi 12 000 světelných roků v jižním námořním souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Tent hluboký snímek byl velmi kvalitně zpracován, aby vynikly...
Je vám ta podivná tmavá koule nějak povědomá? Pokud ano, tak možná proto, že je to naše Slunce. Snímek z roku 2012 představuje podrobný pohled na Slunce pořízený ve velmi specifické barvě červeného světla, pak byl převeden do černobílé a následně barevně invertován. Nakonec byl výsledný obraz přidán...
Sluneční aktivita se projevuje nepřeberným množstvím útvarů. Mezi ty oblíbené z pohledu amatérských astronomů zajisté patří oblaka slunečního materiálu uvězněná ve smyčkách magnetických polí vysoko nad slunečním povrchem. Podle úhlu pohledu mluvíme buď o protuberancích (ty pozorujeme nad diskem)...
Ty závoje jsou všechno co zůstalo po jedné hvězdě v Mléčné dráze. Před asi 7000 lety nějaká hvězda vybuchla jako supernova a po sobě zanechala Závojovou mlhovinu. Rozpínající se mračno bylo tehdy nejspíš tak jasné, jako srpek Měsíce a lidé, kteří tehdy žili na úsvitu psané...
Co drží filamenty s touto galaxií? Filamenty v NGC 1275 přetrvávají dokonce i zmatky galaktických srážek, které by je měly zničit. Zaprvé, aktivní galaxie NGC 1275 je centrální, dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá ve viditelných vlnových...
Řásně jako jsou tyto je vše, co zůstalo po jedné hvězdě z Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 9000 lety vybuchla jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, které se také říká Smyčka v Labuti. Rozpínající se mračno bylo tehdy jasné jako srpek Měsíce a pro lidi, kteří tehdy žili...
Jak vznikla ta neobvyklá vlákna plynu kolem galaxie NGC 1275? Nikdo neví. Galaxie NGC 1275 je ústřední galaxií, která dominuje Kupě galaxií v Perseu, z níž je mnoho členů vidět na snímku nahoře. Snímek NGC 1275 ve viditelném světle ukazuje ohromnou srážku dvou jednotlivých...
Minulý týden překřížily část Slunce dva neobvykle dlouhé filamenty. Filamenty jsou poměrně cladné a tmavé výrony sluneční plasmy držené magnetickým polem Slunce, ale jsou vidět proti slunečnímu disku. Filamenty typicky trvají několik týdnů, než spadnou zpátky. Na obrázku nahoře jsou...
Proč září N44C tak podivně? Ačkoliv hvězda, která zřejmě dodává mlhovině energii, je mladá a jasná, tak se nezdá být dostatečně horká na to, aby vytvořila některé z pozorovaných barev. Hledání skryté teplejší hvězdy v rentgenovém záření vyšlo naprázdno. Jedna hypotéza praví, že známá...
Výbuch supernovy, kterým vznikla Krabí mlhovina byl poprvé spatřen v roce 1054. Minulý týden astronomové zveřejnili nový snímek stále se vyvíjejícího centra exploze. Reprezentativní barevná fotografie nahoře byla pořízena v barvách emitovaných specifickými prvky včetně vodíku (oranžová),...
Na našem Slunci začíná být rušno. Slunce se teprve před dvěma lety vynořilo ze slunečního minima tak klidného, že celé měsíce byly bez, byť jediné sluneční skvrny. Naproti tomu je letos naše Slunce neobvykle aktivní a s velkým předstihem se blíží úrovni sluneční aktivity, která byla před deseti...
Proč mlhovina kolem hvězdy WR-18 září na jedné straně jasněji? Tato aktivní hvězda a mlhovina kolem ní, též známá jako NGC 3199, se nachází ve vzdálenosti asi 12 000 světelných roků v jižním námořním souhvězdí Lodního kýlu (Carina). Tent hluboký snímek byl velmi kvalitně zpracován, aby vynikly...
Je vám ta podivná tmavá koule nějak povědomá? Pokud ano, tak možná proto, že je to naše Slunce. Snímek z roku 2012 představuje podrobný pohled na Slunce pořízený ve velmi specifické barvě červeného světla, pak byl převeden do černobílé a následně barevně invertován. Nakonec byl výsledný obraz přidán...
Sluneční aktivita se projevuje nepřeberným množstvím útvarů. Mezi ty oblíbené z pohledu amatérských astronomů zajisté patří oblaka slunečního materiálu uvězněná ve smyčkách magnetických polí vysoko nad slunečním povrchem. Podle úhlu pohledu mluvíme buď o protuberancích (ty pozorujeme nad diskem)...
Ty závoje jsou všechno co zůstalo po jedné hvězdě v Mléčné dráze. Před asi 7000 lety nějaká hvězda vybuchla jako supernova a po sobě zanechala Závojovou mlhovinu. Rozpínající se mračno bylo tehdy nejspíš tak jasné, jako srpek Měsíce a lidé, kteří tehdy žili na úsvitu psané...
Co drží filamenty s touto galaxií? Filamenty v NGC 1275 přetrvávají dokonce i zmatky galaktických srážek, které by je měly zničit. Zaprvé, aktivní galaxie NGC 1275 je centrální, dominantní člen velké a poměrně blízké Kupy galaxií v Perseu. Tato aktivní galaxie vypadá ve viditelných vlnových...
Řásně jako jsou tyto je vše, co zůstalo po jedné hvězdě z Mléčné dráhy. Tato hvězda asi před 9000 lety vybuchla jako supernova a zanechala po sobě Závojovou mlhovinu, které se také říká Smyčka v Labuti. Rozpínající se mračno bylo tehdy jasné jako srpek Měsíce a pro lidi, kteří tehdy žili...
Jak vznikla ta neobvyklá vlákna plynu kolem galaxie NGC 1275? Nikdo neví. Galaxie NGC 1275 je ústřední galaxií, která dominuje Kupě galaxií v Perseu, z níž je mnoho členů vidět na snímku nahoře. Snímek NGC 1275 ve viditelném světle ukazuje ohromnou srážku dvou jednotlivých...
Minulý týden překřížily část Slunce dva neobvykle dlouhé filamenty. Filamenty jsou poměrně cladné a tmavé výrony sluneční plasmy držené magnetickým polem Slunce, ale jsou vidět proti slunečnímu disku. Filamenty typicky trvají několik týdnů, než spadnou zpátky. Na obrázku nahoře jsou...
Proč září N44C tak podivně? Ačkoliv hvězda, která zřejmě dodává mlhovině energii, je mladá a jasná, tak se nezdá být dostatečně horká na to, aby vytvořila některé z pozorovaných barev. Hledání skryté teplejší hvězdy v rentgenovém záření vyšlo naprázdno. Jedna hypotéza praví, že známá...
Výbuch supernovy, kterým vznikla Krabí mlhovina byl poprvé spatřen v roce 1054. Minulý týden astronomové zveřejnili nový snímek stále se vyvíjejícího centra exploze. Reprezentativní barevná fotografie nahoře byla pořízena v barvách emitovaných specifickými prvky včetně vodíku (oranžová),...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
