Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. březen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. březen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter a Venuše nad Itálií

Uznání a copyright: Giovanni Tumino

Co jsou ty dva jasné body? Planety. Dvě nejjasnější planety na noční obloze před několika dny kolem sebe prošly méně než jeden stupeň od sebe, což se označuje termínem konjunkce. Ty dva jasné body světla byly Jupiter (vlevo) a Venuše (vpravo) a byly vidět na většině zeměkoule. Tento snímek byl pořízen kolem nejtěsnějšího přiblížení z města Cirica na italské. Sicílii. Týden předtím byla Venuše na západní obloze výše, aby se potkala s klesajícím Jupiterem. Nyní si obě tělesa vyměnily místa. Venuše pochopitelně zůstává mnohem blíže Slunci a Zemi, než Jupiter, zdánlivá blízkost mezi oběma planetami na pozemské obloze byla jen úhlová. Tento měsíc můžete stále tuto populární dvojici vidět asi hodinu po západu, i když se od sebe vzdalují a Jupiter zapadá každou noc dříve.

Galerie konjunkce Jupitera a Venuše: Pozoruhodná podání do APODu.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What's Up: Skywatching Tips from NASA
  2. Wikipedia: Conjunction_(astronomy)
  3. APOD: 2022-08-28 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  4. NASA: Venus
  5. Facebook: Sky: Credit: Gianni Tumino Location: Italy
  6. Beachoo.com: Cirica
  7. Wikipedia: Italy
  8. Youtu.be: Sicily 4K Drone Footage 2023 | Italy Sicily Cinematic Drone Shots
  9. APOD: 2023-01-02 Přehlídka planet po západu Slunce
  10. APOD: 2023-03-04 10 dnů Venuše a Jupitera
  11. APOD: 2022-03-06 Venuše a trojnásobně ultrafialové Slunce
  12. APOD: 2023-02-22 Naše více aktivní Slunce
  13. NASA: Earth observatory
  14. MathsIsFun.com: Angles - An angle measures the amount of turn
  15. Bouncymustard.com: Foto: Kočičky se objímají :-)
  16. APOD: 2015-11-08 Čtveřice u Velkého solného jezera
  17. NASA: Jupiter - Twice as massive as all the other planets combined

Štítky: Venuše, Jupiter, Konjunkce


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »