Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. květen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. květen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Apollo 17: Srpek Země

Uznání: Apollo 17, NASA; Restoration - Toby Ord

Naše krásná planeta ukazuje na této úžasné fotografii zakřivený, Sluncem ozářený srpek na černočerném pozadí vesmíru. Z této neznámé perspektivy je Země malá a vypadá jako snímek vzdálené planety dalekohledem s celým horizontem v zorném poli. Mnohem bližší pohled na planetu je možný z nízké oběžné dráhy Země, který si užívá posádka na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Posádka oběhne planetu jednou za 90 minut a pod nimi se ubíhá podívaná na mraky, oceány a kontinenty s částí zakřiveného oblouku okraje planety v dálce. Tento digitálně restaurovaný snímek však představuje pohled, který mohlo doposud uvidět pouze 24 lidí, astronautů programu Apollo, kteří v letech 1968-1972 cestovali k Měsíci a zpět. Původní fotografii AS17-152-23420 pořídila posádka Apolla 17 17. prosince 1972 při své cestě domů. Prozatím je to poslední snímek Země z této planetární perspektivy pořízený lidskou rukou.
Oprava: Lepší překlad třetí věty inicioval Tomáš Homola.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth
  2. Youtube.com: Michael Collins Recalls Seeing Earth From Space
  3. APOD: 2018-07-28 Jedna noc, jeden dalekohled, jedna kamera
  4. NASA: International Space Station
  5. APOD: 2021-04-23 Flying Over the Earth at Night II
  6. TobyOrd.com: EARTH RESTORED
  7. NASA: Who has Walked on the Moon?
  8. NASA: Gateway to Astronaut Photography of Earth: AS17-152-23420
  9. ApolloInRealTime.org: Apollo 17 - A real-time journey through last landing on the Moon.
  10. NASA: NASA Names Astronauts to Next Moon Mission, First Crew Under Artemis

Štítky: Crescent, Země, Apollo 17


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »