Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. květen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. květen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Želvuška v mechu

Uznání a copyright: Nicole Ottawa & Oliver Meckes / Eye of Science / Science Source Images

Je to mimozemšťan? Pravděpodobně ne, ale ze všech živočichů na Zemi by želvuška mohla být nejlepším kandidátem. To proto, že želvušky jsou známé tím, že jsou schopné vydržet desítky let bez jídla a vody, přežít teploty od téměř absolutní nuly až vysoko nad teplotu varu vody, přežít tlak od téměř nulového až vysoký tlak na dnech oceánů a přežít přímé vystavení nebezpečnému záření. Dalekosáhlá schopnost přežití těchto extrémofil byla testována v roce 2011 mimo raketoplán na oběžné dráze. Želvušky jsou tak odolné částečně proto, že si dokáží opravit vlastní DNA a snížit obsah vody v těle na několik procent. Někteří z těchto miniaturních vodních medvídků se v roce 2011 téměř stali mimozemšťany, když měli být vypuštěni směrem k marťanskému měsíci Fobos, a znovu v roce 2021, kdy byli vypuštěni směrem k vlastnímu pozemskému měsíci, ale první start se nezdařil a v druhém případě ztroskotalo přistání. Želvušky jsou na většině území Země rozšířenější než lidé. Na snímku, což je barevně zvýrazněná elektronová mikrofotografie, se milimetrová želvuška plazí po mechu.

Vaše nebeské překvapení: Jaký snímek měl APOD na vaše narozeniny (po roce 1995)?



Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Tardigrade
  2. Youtube.com: Tardigrades: Adorable Extremophiles
  3. Wikipedia: Absolute_zero
  4. Wikipedia: Seabed
  5. NASA: What is space radiation?
  6. APOD: 2009-08-30 Baktérie D. rad: Kandidáti na astronauty
  7. Blogspot.com: Tardigrades In Space (TARDIS)
  8. Youtube.com: First Animal to Survive in Space
  9. APOD: 2012-08-21 DNA: Molekula, která vás definuje
  10. Bigthink.com: Scientists finally figure out why the water bear is nearly indestructible
  11. APOD: 2012-10-28 Fobos: Odsouzený měsíc Marsu
  12. Wikipedia: Living_Interplanetary_Flight_Experiment
  13. Wikipedia: Beresheet
  14. Carleton.edu: Tardigrades (Water Bears)
  15. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  16. ScienceSource.com: Invincible Water Bears
  17. Wikipedia: Electron_micrograph
  18. Wikipedia: Moss

Štítky: Tardigrade, Záření, Extremophile


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »