Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. květen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. květen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Želvuška v mechu

Uznání a copyright: Nicole Ottawa & Oliver Meckes / Eye of Science / Science Source Images

Je to mimozemšťan? Pravděpodobně ne, ale ze všech živočichů na Zemi by želvuška mohla být nejlepším kandidátem. To proto, že želvušky jsou známé tím, že jsou schopné vydržet desítky let bez jídla a vody, přežít teploty od téměř absolutní nuly až vysoko nad teplotu varu vody, přežít tlak od téměř nulového až vysoký tlak na dnech oceánů a přežít přímé vystavení nebezpečnému záření. Dalekosáhlá schopnost přežití těchto extrémofil byla testována v roce 2011 mimo raketoplán na oběžné dráze. Želvušky jsou tak odolné částečně proto, že si dokáží opravit vlastní DNA a snížit obsah vody v těle na několik procent. Někteří z těchto miniaturních vodních medvídků se v roce 2011 téměř stali mimozemšťany, když měli být vypuštěni směrem k marťanskému měsíci Fobos, a znovu v roce 2021, kdy byli vypuštěni směrem k vlastnímu pozemskému měsíci, ale první start se nezdařil a v druhém případě ztroskotalo přistání. Želvušky jsou na většině území Země rozšířenější než lidé. Na snímku, což je barevně zvýrazněná elektronová mikrofotografie, se milimetrová želvuška plazí po mechu.

Vaše nebeské překvapení: Jaký snímek měl APOD na vaše narozeniny (po roce 1995)?



Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Tardigrade
  2. Youtube.com: Tardigrades: Adorable Extremophiles
  3. Wikipedia: Absolute_zero
  4. Wikipedia: Seabed
  5. NASA: What is space radiation?
  6. APOD: 2009-08-30 Baktérie D. rad: Kandidáti na astronauty
  7. Blogspot.com: Tardigrades In Space (TARDIS)
  8. Youtube.com: First Animal to Survive in Space
  9. APOD: 2012-08-21 DNA: Molekula, která vás definuje
  10. Bigthink.com: Scientists finally figure out why the water bear is nearly indestructible
  11. APOD: 2012-10-28 Fobos: Odsouzený měsíc Marsu
  12. Wikipedia: Living_Interplanetary_Flight_Experiment
  13. Wikipedia: Beresheet
  14. Carleton.edu: Tardigrades (Water Bears)
  15. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  16. ScienceSource.com: Invincible Water Bears
  17. Wikipedia: Electron_micrograph
  18. Wikipedia: Moss

Štítky: Tardigrade, Záření, Extremophile


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »