Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. leden 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. leden 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Kočičí oko v optickém a rentgenovém světle

Uznání: NASA, ESA, Hubble Legacy Archive; Chandra X-ray Obs.;
Processing & Copyright: Rudy Pohl

Pro někoho to vypadá jako kočičí oko. Jiným možná připomíná obří ulitu vesmírného hlemýždě. Ve skutečnosti je to jedna z nejjasnějších a do největších podrobností známých planetárních mlhovin, složená z plynu vyvrženého v krátké, ale slavné fázi ke konci života hvězdy podobné Slunci. Vnější kruhové soustředné obálky nejspíš vytvořila umírající centrální hvězda této mlhoviny tím, že v sérii pravidelných křečí odhodila své vnější vrstvy. Vznik krásných, složitých a přitom symetrických vnitřních struktur však není dobře prostudován. Kompozitní obraz tvoří digitálně doostřený snímek z Hubblova kosmického dalekohledu a snímek v rentgenovém světle pořízený družicovou observatoří Chandra. Tento nádherný ve vesmíru se vznášející útvar měří více než půl světelného roku. Lidstvo při pohledu do tohoto Kočičího oka může vidět osud našeho Slunce, kterému je souzeno vstoupit do své vlastní vývojové fáze planetární mlhoviny ... za přibližně 5 miliard let.

Přednáška APOD zdarma: Pro Společnost amatérských astronomů v New Yorku 9. ledna 2024.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: File:Melongena_corona_2.jpg
  2. Wikipedia: Conch
  3. Wikipedia: Planetary_nebula
  4. Harvard.edu: Rings in the haloes of planetary nebulae
  5. YouTube.com: NGC 6543 Cat's Eye Planetary Nebula, zoom into
  6. APOD: 2001-10-03 Představení planetárních mlhovin
  7. APOD: 2003-11-01 Halo Kočičího oka
  8. APOD: 2020-06-07 Halo Kočičího oka
  9. YouTube.com: NGC 6543 Cat's Eye Planetary Nebula, creation of (Pt2)
  10. Harvard.edu: Looking Deep into the Cat's Eye: Structure and Rotation in the Fast Wind of the PN Central Star of NGC 6543
  11. ShutterStock.com: Foto: Tři psi :-)
  12. Flickr.com: Rudy Pohl: The Cat's Eye Nebula NGC 6543 - Hubble Telescope
  13. STScI.edu: Hubble Space Telescope
  14. NASA: X-Rays
  15. Harvard.edu: Chandra: openFITS - Create Multiwavelength Composite Images
  16. Harvard.edu: About Chandra
  17. NASA: What Is a Light-Year?
  18. APOD: 2022-07-10 V centru mlhoviny Kočičí oko
  19. APOD: Planetary Nebulae
  20. Wikipedia: File:Red_Giant_Earth_warm.jpg

Štítky: Ngc 6543, Cat's eye nebula, Planetární mlhovina


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »