Závěrečný díl seriálu o letní obloze se bude věnovat velmi zajímavé planetární mlhovině. Říkáme jí „Kočičí oko“ a nachází se v souhvězdí Draka. Přestože Drak není vysloveně letním souhvězdím, nejlepší podmínky pro jeho pozorování nastávají právě v létě. V 19. století se Kočičí oko stalo předmětem...
Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo si není jistý. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přestože v jasné centrální oblasti jsou patrné až strašidelné symetrie, na tomto snímku bylo zachyceno její složitě...
Pro někoho to vypadá jako kočičí oko. Jiným možná připomíná obří ulitu vesmírného hlemýždě. Ve skutečnosti je to jedna z nejjasnějších a do největších podrobností známých planetárních mlhovin, složená z plynu vyvrženého v krátké, ale slavné fázi ke konci života hvězdy podobné Slunci. Vnější...
Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo pořádně neví. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. I když jsou v jasné centrální oblasti vidět působivé symetrie, tak tento snímek byl pořízen proto, aby zachytil jemně...
Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Úplně v centrální oblasti obrazu ve falešných barvách zpracovaného tak, aby ukázal enormní, přes 3 světelné roky velké, ale slabé halo plynného materiálu dobře známé planetární mlhoviny, jsou vidět...
Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází 3 tisíce světelných let přes mezihvězdný prostor daleko od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy....
Někomu to může připomínat kočičí oko. Půvabná mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko. Kočičí oko (NGC 6543) je klasická planetární mlhovina a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy. Umírající...
Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy....
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přímo ve středu tohoto nádherného obrázku ve falešných barvách zpracovaného tak, aby vyniklo obří, ale velmi slabé halo plynného materiálu velké přes tři světelné roky, které je kolem jasnější a dobře...
Ze vzdálenosti tři tisíce světelných let od Země na nás z mezihvězdného prostoru zírá půvabná mlhovina Kočičí oko. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Jednoduché vnější vzory...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...
Dívejte se pozorně. Jak tato aimace bliká mezi dvěma snímky NGC 6543 z Hubble Space Telescope - první je z roku 1994 a druhý je z roku 1997 - tak se zdá, že se spletitá vlákna mlhoviny posunula. Posun je způsoben skutečnou expanzí tohoto plynného rubáše zakrývajícího umírající hvězdu. NGC 6543...
Závěrečný díl seriálu o letní obloze se bude věnovat velmi zajímavé planetární mlhovině. Říkáme jí „Kočičí oko“ a nachází se v souhvězdí Draka. Přestože Drak není vysloveně letním souhvězdím, nejlepší podmínky pro jeho pozorování nastávají právě v létě. V 19. století se Kočičí oko stalo předmětem...
Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo si není jistý. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přestože v jasné centrální oblasti jsou patrné až strašidelné symetrie, na tomto snímku bylo zachyceno její složitě...
Pro někoho to vypadá jako kočičí oko. Jiným možná připomíná obří ulitu vesmírného hlemýždě. Ve skutečnosti je to jedna z nejjasnějších a do největších podrobností známých planetárních mlhovin, složená z plynu vyvrženého v krátké, ale slavné fázi ke konci života hvězdy podobné Slunci. Vnější...
Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo pořádně neví. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. I když jsou v jasné centrální oblasti vidět působivé symetrie, tak tento snímek byl pořízen proto, aby zachytil jemně...
Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Úplně v centrální oblasti obrazu ve falešných barvách zpracovaného tak, aby ukázal enormní, přes 3 světelné roky velké, ale slabé halo plynného materiálu dobře známé planetární mlhoviny, jsou vidět...
Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází 3 tisíce světelných let přes mezihvězdný prostor daleko od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy....
Někomu to může připomínat kočičí oko. Půvabná mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko. Kočičí oko (NGC 6543) je klasická planetární mlhovina a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy. Umírající...
Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy....
Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přímo ve středu tohoto nádherného obrázku ve falešných barvách zpracovaného tak, aby vyniklo obří, ale velmi slabé halo plynného materiálu velké přes tři světelné roky, které je kolem jasnější a dobře...
Ze vzdálenosti tři tisíce světelných let od Země na nás z mezihvězdného prostoru zírá půvabná mlhovina Kočičí oko. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Jednoduché vnější vzory...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...
Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...
Dívejte se pozorně. Jak tato aimace bliká mezi dvěma snímky NGC 6543 z Hubble Space Telescope - první je z roku 1994 a druhý je z roku 1997 - tak se zdá, že se spletitá vlákna mlhoviny posunula. Posun je způsoben skutečnou expanzí tohoto plynného rubáše zakrývajícího umírající hvězdu. NGC 6543...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí 9. listopadu v novu, takže noci budou tmavé a vhodné pro pozorování slabých objektů. Večer je vidět Saturn a také slabý Uran a Neptun. Ráno je vidět jasná Venuše a také dvojice jasného Jupiteru a slabšího naoranžovělého Marsu u hvězdy Regulus. Koncem týdne by se měl přidat extrémně nízko nad jihovýchodem také Merkur. Na Slunci je aktivita mírně zvýšená. Evropská sonda Hera už detailně snímá dvojplanetku Didymos – Dimorphos. Astronauti na ISS instalovali poslední solární panel iROSA. Před 60 lety začala poslední mise programu Gemini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2026 obdržel snímek Zdeňka Bardona „Airglow duny“ Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce nás přenáší na jižní polokouli, do míst, kde i Mléčná dráha vrhá stín. Tím místem je Evropská jižní observatoř ESO, nacházející se v chilské
Východ Marsu a Jupiteru nad Svatým kopečkem v Mikulově.
