Úvodní  >  Štítky  >  Štítek ngc 6543

Štítek: ngc 6543

APOD Halo Kočičího oka

Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo si není jistý. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přestože v jasné centrální oblasti jsou patrné až strašidelné symetrie, na tomto snímku bylo zachyceno její složitě...

APOD Mlhovina Kočičí oko v optickém a rentgenovém světle

Pro někoho to vypadá jako kočičí oko. Jiným možná připomíná obří ulitu vesmírného hlemýždě. Ve skutečnosti je to jedna z nejjasnějších a do největších podrobností známých planetárních mlhovin, složená z plynu vyvrženého v krátké, ale slavné fázi ke konci života hvězdy podobné Slunci. Vnější...

APOD Halo Kočičího oka

Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo pořádně neví. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. I když jsou v jasné centrální oblasti vidět působivé symetrie, tak tento snímek byl pořízen proto, aby zachytil jemně...

APOD V centru mlhoviny Kočičí oko

Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...

APOD Halo Kočičího oka

Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Úplně v centrální oblasti obrazu ve falešných barvách zpracovaného tak, aby ukázal enormní, přes 3 světelné roky velké, ale slabé halo plynného materiálu dobře známé planetární mlhoviny, jsou vidět...

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází 3 tisíce světelných let přes mezihvězdný prostor daleko od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy....

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Někomu to může připomínat kočičí oko. Půvabná mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko. Kočičí oko (NGC 6543) je klasická planetární mlhovina a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy. Umírající...

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy....

APOD Halo Kočičího oka

Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přímo ve středu tohoto nádherného obrázku ve falešných barvách zpracovaného tak, aby vyniklo obří, ale velmi slabé halo plynného materiálu velké přes tři světelné roky, které je kolem jasnější a dobře...

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Ze vzdálenosti tři tisíce světelných let od Země na nás z mezihvězdného prostoru zírá půvabná mlhovina Kočičí oko. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Jednoduché vnější vzory...

APOD Přehlídka planetárních mlhovin

Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...

APOD Představení planetárních mlhovin

Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...

APOD Kočičí oko se neuvěřitelně rozpíná

Dívejte se pozorně. Jak tato aimace bliká mezi dvěma snímky NGC 6543 z Hubble Space Telescope - první je z roku 1994 a druhý je z roku 1997 - tak se zdá, že se spletitá vlákna mlhoviny posunula. Posun je způsoben skutečnou expanzí tohoto plynného rubáše zakrývajícího umírající hvězdu. NGC 6543...

APOD Halo Kočičího oka

Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo si není jistý. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přestože v jasné centrální oblasti jsou patrné až strašidelné symetrie, na tomto snímku bylo zachyceno její složitě...

APOD Mlhovina Kočičí oko v optickém a rentgenovém světle

Pro někoho to vypadá jako kočičí oko. Jiným možná připomíná obří ulitu vesmírného hlemýždě. Ve skutečnosti je to jedna z nejjasnějších a do největších podrobností známých planetárních mlhovin, složená z plynu vyvrženého v krátké, ale slavné fázi ke konci života hvězdy podobné Slunci. Vnější...

APOD Halo Kočičího oka

Co vytvořilo neobvyklé halo kolem mlhoviny Kočičí oko? Nikdo pořádně neví. Jisté je, že mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. I když jsou v jasné centrální oblasti vidět působivé symetrie, tak tento snímek byl pořízen proto, aby zachytil jemně...

APOD V centru mlhoviny Kočičí oko

Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...

APOD Halo Kočičího oka

Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jedna z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Úplně v centrální oblasti obrazu ve falešných barvách zpracovaného tak, aby ukázal enormní, přes 3 světelné roky velké, ale slabé halo plynného materiálu dobře známé planetární mlhoviny, jsou vidět...

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází 3 tisíce světelných let přes mezihvězdný prostor daleko od Země. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy....

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Někomu to může připomínat kočičí oko. Půvabná mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko. Kočičí oko (NGC 6543) je klasická planetární mlhovina a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi v životě Slunci podobné hvězdy. Umírající...

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Někomu to může připadat jako kočičí oko. Okouzlující mlhovina Kočičí oko se ovšem nachází v mezihvězdném prostoru 3000 světelných let daleko od Země. Kočičí oko (NGC 6543) je klasickou planetární mlhovinou a představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života Slunci podobné hvězdy....

APOD Halo Kočičího oka

Mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) je jednou z nejznámějších planetárních mlhovin na obloze. Přímo ve středu tohoto nádherného obrázku ve falešných barvách zpracovaného tak, aby vyniklo obří, ale velmi slabé halo plynného materiálu velké přes tři světelné roky, které je kolem jasnější a dobře...

APOD Mlhovina Kočičí oko z Hubbla

Ze vzdálenosti tři tisíce světelných let od Země na nás z mezihvězdného prostoru zírá půvabná mlhovina Kočičí oko. Klasická planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543) představuje závěrečnou, krátkou, ale nádhernou fázi života slunci podobné hvězdy. Jednoduché vnější vzory...

APOD Přehlídka planetárních mlhovin

Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Samozřejmě, všechno to jsou planetární mlhoviny, zářící plynné obálky odvržené umírajícími slunci-podobnými hvězdami v době, kdy vyčerpaly nukleární palivo. Krásné na pohled, symetrické, planetám podobné tvary těchto kosmických...

APOD Představení planetárních mlhovin

Co mají společného Sova, Kočičí oko, Duch Jupitera a Saturn? Všechny jsou samozřejmě planetární mlhoviny, zářící plynové rubáše umírajících hvězd jako je Slunce, jenž vyčerpaly jaderné palivo. Tato kosmická mračna, jsou typicky 1000 krát větší jak naše sluneční soustava, evokují svá populární...

APOD Kočičí oko se neuvěřitelně rozpíná

Dívejte se pozorně. Jak tato aimace bliká mezi dvěma snímky NGC 6543 z Hubble Space Telescope - první je z roku 1994 a druhý je z roku 1997 - tak se zdá, že se spletitá vlákna mlhoviny posunula. Posun je způsoben skutečnou expanzí tohoto plynného rubáše zakrývajícího umírající hvězdu. NGC 6543...



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »