Kometa Churyumov Gerasimenko vytváří svoje ohony

Uznání a license: ESA, Rosetta, NAVCAM

Odkud se berou ohony komet? Na jádrech komet obvykle nejsou žádná zjevná místa, z nichž by vycházely výtrysky, které vytvářejí ohony komet. Jeden z nejlepších snímků vznikajících výtrysků ukazuje snímek pořízený v roce 2015 kosmickou sondou ESA Rosetta, která v letech 2014 až 2016 obíhala kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko (CG). Na snímku jsou vidět chuchvalce plynu a prachu unikající na mnoha místech z jádra komety CG, když se blížila ke Slunci a zahřívala se. Kometa měla dva nápadné laloky, z nichž větší měřil asi 4 kilometry a s menším 2,5kilometrový lalokem byl spojen úzkým hrdlem. Analýzy naznačují, že vypařování musí probíhat hluboko uvnitř povrchu komety, aby vznikly výtrysky plynu, prachu a ledu, které vidíme pronikat skrz povrch. Kometa CG (známá také jako kometa 67P) ztrácí ve výtryscích asi metr hloubky povrchu během každého ze svých 6,44 let trvajících oběhů kolem Slunce, což je rychlost, která kometu již za několik tisíců let zcela zničí. Mise sondy Rosetta skončila v roce 2016 kontrolovaným dopadem na povrch komety CG.

Seznam odkazů v popisu

1. Planetary.org: Scale comparison of comets visited by spacecraft as of 2014
2. APOD: 2015-02-03 Výtrysky z komety Čurjumov Gerasimenko
3. APOD: 2000-04-13 Výzkum kometárních ohonů
4. ESA.int: Comet on 25 February 2015 – NavCam
5. ESA.int: Europe's comet chaser
6. Wikipedia: 67P/Churyumov–Gerasimenko
7. APOD: 2017-11-06 Výtrysk prachu z povrchu komety 67P
8. NASA: Our Sun: Facts
9. YouTube.com: Time lapse: Surface area and evaporation
10. Wikimedia: File:67P Churyumov-Gerasimenko surface.gif
11. APOD: 2016-02-02 Kometa 67P ze sondy Rosetta
12. NASA: Rosetta: Mission Overview
13. APOD: 2016-10-01 Rozloučení s Rosettou