Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. prosinec 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. prosinec 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Slunce a jeho chybějící barvy

Uznání: Nigel Sharp (NSF), FTS, NSO, KPNO, AURA, NSF

Dosud není známo, proč ve světle Slunce chybí některé barvy. Zde jsou všechny viditelné barvy Slunce, které vznikly průchodem slunečního světla přes zařízení podobné hranolu. Spektrum bylo vytvořeno na McMath-Pierceově sluneční observatoři a především ukazuje, že ačkoli naše bíle vypadající Slunce vyzařuje světlo téměř všech barev, jeví se nejjasnější ve žlutozeleném světle. Tmavé čáry ve vlastním spektru vznikají díky plynu na povrchu Slunce nebo nad ním, který sluneční světlo vyzařované níže absorbuje. Protože různé typy plynů pohlcují různé barvy světla, je možné určit, z jakých plynů se Slunce skládá. Například helium bylo poprvé objeveno v roce 1868 ve slunečním spektru a teprve později bylo nalezeno zde na Zemi. Dnes je identifikována většina spektrálních absorpčních čar, ale ne všechny.

Seznam odkazů v popisu

  1. DogWithBlog.in: Foto: Pejsek :-)
  2. NASA: Visible Light
  3. NASA: The Sun
  4. Wikipedia: Prism_(optics)
  5. NOIRLab.edu: High resolution solar spectrum
  6. NOIRLab.edu: McMath-Pierce Solar Telescope
  7. APOD: 2012-03-16 Jasné planety za slunečním dalekohledem McMath-Pierce
  8. Stanford.edu: What Color is the Sun?
  9. APOD: Sun
  10. Color-Meanings.com: List of Colors: 550 Color Names and Hex Codes
  11. NOIRLab.edu: High resolution solar spectrum
  12. APOD: 2016-09-19 50 000 kilometrů nad Sluncem
  13. SWIN.edu.au: Absorption Line
  14. Wikipedia: Helium
  15. SmithsonianMag.com: How Scientists Discovered Helium, the First Alien Element, 150 Years Ago
  16. Harvard.edu: List of Colors: 550 Color Names and Hex Codes
  17. YouTube.com: Fun With Gas | MythBusters
  18. NASA: earthlights02_dmsp_big.jpg
  19. SWIN.edu.au: Absorption Line
  20. Harvard.edu: The Solar Chemical Composition

Štítky: Slunce, Absorpční spektrum, Colors


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »