Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. únor 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. únor 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Orionova kolébka

Uznání a copyright: Piotr Czerski

V Orionu se rodí mladé hvězdy, které se ukrývají v rudě zářícím vodíku. Tyto hvězdné jesle leží na okraji obřího komplexu molekulárního mračna Orion vzdáleného asi 1 500 světelných let. Podrobný pohled pokrývá asi 12 stupňů přes střed známého souhvězdí, přičemž vpravo dole je vidět hvězdotvorná oblast Velká mlhovina v Orionu. Hluboká mozaika zahrnuje poblíž středu nahoře také mlhovinu Plamen a mlhovinu Koňská hlava. Obrazová data získaná pomocí vodíkového alfa filtru přidávají tomuto širokoúhlému vesmírnému pohledu další pozoruhodné rysy: všudypřítomné úponky energeticky aktivního atomárního vodíku a části okolní Barnardovy smyčky. Zatímco Mlhovina v Orionu a mnohé hvězdy v Orionu jsou snadno pozorovatelné pouhým okem, emise z rozsáhlého mezihvězdného plynu jsou slabé, aby se daly zaznamenat i na teleskopických pohledech na komplex bohatý na mlhoviny.

Nebeské překvapení: Jaký snímek měl APOD v den vašich narozenin (po roce 1995) ?

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Where Are Stars Made? NASA’s Spitzer Spies a Hot Spot
  2. Wikipedia: Orion_molecular_cloud_complex
  3. NASA: What is a light-year?
  4. AstroBin.com: Piotr Czerski: The Nebular Heart of Orion | M42, M43, M78, IC 434, NGC 2024,...
  5. Planetcalc.com: Angular size, linear size, and distance
  6. NASA: Star Basics
  7. APOD: 2024-11-04 M42: Velká mlhovina v Orionu
  8. APOD: 2021-04-12 Alnitak a mlhovina Plamen
  9. APOD: 2025-12-10 Mlhovina Koňská hlava
  10. Wikipedia: Hydrogen-alpha
  11. APOD: 2009-02-24 Barnardova smyčka kolem Koňské hlavy
  12. Wikipedia: Orion_Nebula
  13. APOD: 2022-01-11 Orionův pás v plynu a prachu
  14. Wikipedia: Interstellar_medium
  15. Reddit.com: Find a cat
  16. NASA: Astronomy Picture of the Day Calendar?

Štítky: Orion, Star-formation, H alpha


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »