V Orionu se rodí mladé hvězdy, které se ukrývají v rudě zářícím vodíku. Tyto hvězdné jesle leží na okraji obřího komplexu molekulárního mračna Orion vzdáleného asi 1 500 světelných let. Podrobný pohled pokrývá asi 12 stupňů přes střed známého souhvězdí, přičemž vpravo dole je...
Zajímavá dvojice interagujících galaxií M51 je 51. položkou ve slavném katalogu Charlese Messiera. Jedná se nejspíš o původní spirální mlhovinu, o velkou galaxii se spirální strukturou připomínající vír, kterou vidíme téměř čelně a je rovněž katalogizována jako NGC 5194. Její spirální ramena a...
Ne všechny růže jsou rudé, ale i tak mohou být samozřejmě velmi krásné. Stejně tak krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích často zobrazovány s převážně červeným odstínem, z části proto, že mlhovině dominuje emise atomů vodíku. Nejsilnější optická emisní...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie Messier 33 má více než slušný podíl zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, je také známá jako Galaxie v Trojúhelníku a leží pouhé 3 miliony světelných roků daleko. Na tomto ostrém portrétu je vidět asi 30 000 světelných roků kolem...
Perihelium pro rok 2023, nejtěsnější přiblížení Země ke Slunci, nastalo 4. ledna v 16:17 UTC. Bylo to necelých 24 hodin poté, co byl pořízen tento ostrý snímek slunečního disku dalekohledem s H-alfa filtrem z australského města Sidney na planetě Zemi. H-alfa filtr propouští charakteristické červené...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než slušný podíl zářícího vodíku. M33 je výrazným členem Místní skupiny galaxií, je také známá jako galaxie Trojúhelník a leží pouhé 3 miliony světelných let od nás. Podél volně se vinoucích spirálních ramen se směrem k jádru M33 vyskytují obří HII...
Mlhovina Pelikán se mění. Od celé mlhoviny oficiálně označované IC 5070 se molekulárním mračnem s tmavým prachem odděluje větší mlhovina Severní Amerika. Zvlášť zajímavá je ale mlhovina Pelikán, jelikož jde o neobvykle aktivní směs oblasti tvoření hvězd a vyvíjejících se plynných mračen. Snímek byl...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než dost zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, leží asi 3 milióny světelných let daleko a je též známa jako Galaxie v Trojúhelníku. Na této teleskopické mozaice z 25 panelů je vidět vnitřních asi 30 000...
Na Velké Magellanovo mračno (LMC) je na jižní obloze pěkný pohled. Ale tento hloubkový a podrobný teleskopický pohled vytváření více než 10 měsíců jde dále, než co je viditelné většině navigátorů při plavbě kolem zeměkoule. Mozaika s panely 4x4 zabírá něco přes 5 stupňů, neboli 10 úplňků...
Je pochopitelné, že ne všechny růže jsou rudé, ale přesto mohou být velice krásné. Stejně tak i nádherná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích vidět kvůli převládající emisi z atomů vodíku především v červených barvách. Nejsilnější optická emisní...
Na pěkném pohledu na jižní oblohu je na hloubkové a podrobné mozaice teleskopických snímků vidět Velké Magellanovo mračno (LMC). Obraz měří asi 5 stupňů neboli 10 úplňků a byl pořízen za pomoci úzkopásmových a širokopásmových filtrů. Úzkopásmové filtry propouštěly pouze záření atomů vodíku a...
Tato teleskopická mozaika pokrývá na pozemské obloze přes 10 stupňů od souhvězdí Kasiopeji (vlevo) až k Andromedě (vpravo). Nebeská scéna vznikla z panelů, které jsou součástí astronomické přehlídky Mléčné dráhy s vysokým rozlišením ve světle čáry vodíku H-Alfa. Zpracování...
Na Velký Magellanův oblak (LMC) je na jižní obloze (LMC) pěkný pohled, zde je ale vidět přes úzkopásmové filtry. Tyto filtry propouštějí pouze světlo emitované atomy ionizované síry, vodíku a kyslíku. Atomy ionizované energetickým světlem hvězd emitují svoje charakteristické světlo po...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než obvyklý podíl zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, je též známá jako Galaxie v Trojúhelníku a nachází se ve vzdálenosti asi 3 milióny světelných let. Na tomto teleskopickém portrétu je vidět vnitřních zhruba 30...
Maličký kotouček Merkuru strávil 9. května asi 7 a půl hodiny před Sluncem, jak bylo možné pozorovat ze Země a blízkého okolí. Byl to druhý ze 14 přechodů nejvnitřnější planety Sluneční soustavy v 21. století. Na ostrém snímku pořízeném ve londýnské části Fulham v Anglii sdílí ohromný...
K východnímu obzoru Slunce 16. září se táhne krajina žhnoucího plazmatu zavěšeného ve smyčkach propleteného magnetického pole. Snímek byl pořízen dalekohledem ze zahrádky přes úzkopásmový filtr ve světle ionizovaného vodíku a je zde vidět obří protuberance vyzvižená nad okraj slunečního...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než očekávaný podíl zářícího vodíku. M33 je též známá jako Galaxie v Trojúhelníku, leží ve vzdálenosti asi 3 milióny světelných let a je výrazným členem místní skupiny galaxií. Na tomto teleskopickém galaktickém portrétu, který zvýrazňuje...
Tento týden dopadl na Zemi stín novu a překročil mys York v Queenslandu v severní Austrálii ... už podruhé za šest měsíců. Ráno 10. května byla zdánlivá velikost Měsíce příliš malá, než aby mohl úplně zakrýt Slunce, takže podél středu dráhy prstencového zatmění Slunce vznikl "ohnivý...
Co se děje kolem této hvězdy? Kolem hvězdy R Sculptoris, červeného obra vzdáleného asi 1500 světelných let v Mléčné dráze v souhvězdí Sochaře (Sculptor/Sculptoris), byla objevena neobvyklá spirální struktura. Hvězdu pozoroval nový přístroj ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter...
Nevypadá ten podivný tmavý míč trochu známý? Pokud ano, tak je to proto, protože je to Slunce. Podrobný pohled na Slunce na snímku nahoře byl původně zachycen ve velice specifické barvě červeného světla, poté zobrazen černobíle a barvy byly převráceny. Výsledný obraz byl přidán do hvězdného...
Od vynálezu dalekohledu v roce 1608 bylo pouze 8 přechodů Venuše ke kterým dochází v párech vždy po více než 100 letech. Příští nastane v prosinci 2117. Na přechodu Venuše tento týden se ale pocvičilo mnoho moderních dalekohledů a kamer, když proti Slunci zachytily siluetu planety. Tento...
Naše Slunce je čím dál rušnější. Na snímku z minulého týdne je Slunce zachyceno s četnými útvary včetně jedné z největších dosud zaznamenaných skupin slunečních skvrn AR 1339, která je vidět vpravo. Teprve minulý rok se Slunce začalo probouzet po neobvykle tichém, roky trvajícím...
Na tomto ostrém kosmickém portrétu jsou vidět mračna zářícího plynu a zakrývajícího prachu v IC 1795, což je hvězdotvorná oblast v severním souhvědí Kasiopeja (Cassiopeia). Mlhovina je též katalogizována jako NGC 896 a na snímku citlivou kamerou dlouhými expozicemi včetně záběru přes...
Na satelitní galaxii naší vlastní Mléčné dráhy, Velké Magellanovo mračno (LMC - Large Magellanic Cloud) je půvabný pohled na tmavé jižní obloze v souhvězdí Mečouna (Dorado). LMC ve vzdálenosti asi 180 000 světelných let je na této velmi hloubkové mozaice 4 teleskopických snímků vidět do...
Původně uvažovaná spirální mlhovina M51 je velká galaxie, která měří přes 60 000 světelných let a má na první pohled zjevnou spirální strukturu. M51 je též katalogizovaná jako NGC 5194 a je součástí dobře známého interagujícího páru galaxií a její spirální ramena a prachové pásy se zřetelně...
Naše Slunce možná vypadá měkké a nadýchané, ale není. Naše Slunce je extrémně velká koule bublajícího horkého plynu, většinou vodíku. Obrázek našeho Slunce nahoře byl pořízen minulý měsíc ve specifické červené barvě světla emitovaného vodíkem zvané H-alfa a potom barevně překlopen do...
Toto krásné zákoutí oblohy malované tahy kosmického štětce zářícího vodíku ukazuje rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy a střed severního souhvězdí Labutě (Cygnus). Snímek pokrývá asi 6 stupňů a byl pořízen z výborného vzdáleného pozorovacího místa (ROSA) v jižní Francii. Jasný nadobr Gama...
Vezměte citlivou kameru s dalekohledem a uvidíte, že nebe je plné vodíku. Například tento dvanáct stupňů široký pohled na severní část souhvězdí Labutě (Cygnus) ukazuje kosmická mračna vodíku v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. Tato mozaika z teleskopických snímků byla pořízena přes H-alfa...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má víc než pořádný podíl vodíku. Jejích vnitřních 30 000 světelných let je zde vidět na zpracovaném snímku, který plně ukazuje červenou zář ionizovaného vodíku (HII oblasti), která se proplétá kolem od jádra volně se vinoucích spirálních...
Astronom Phil Jones si středeční přechod Merkuru užíval v Dallasu v Texasu a pořídil tento podrobný snímek Slunce. Proti jasnému slunečnímu disku se spikulemi a protuberancemi na okraji lze vidět siluetu nejvnitřnější planety na síti buněk a temných filamentů. Kompozitní obrázek byl...
Na lákavém pohledu na tmavou jižní oblohu je přes úzkopásmový filtr, který propouští jen červené světlo atomů vodíku, vidět Velký Magellanův oblak (LMC - Large Magellanic Cloud). Energetickým světlem hvězd ionizované atomy vodíku emitují při znovuzachycení svého jediného elektronu a...
Ne všechny růže jsou růžové, ale přesto mohou být krásné. Stejně tak je krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti, často zobrazované na astronomických snímcích s převažujícími odstíny červené, především proto, protože dominantní emise v mlhovinách pochází z atomů...
Mračna zářícího vodíku se na tomto podrobném snímku IC 1396, což je aktivní hvězdotvorná oblast vzdálená asi 2000 světelných let v souhvězdí Cepheus, zlověstně mísí s tmavými prachovými pásy. U této i u jiných podobných emisních mlhovin energetické ultrafialové světlo z horké mladé...
Je snadné se ztratit při sledování složitých vláken na tomto podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147. Nachází se v souhvězdí Býka (Taurus), na obloze pokrývá skoro 3° (6 měsíčních úplňků), což odpovídá šířce 150 světelných let při odhadované vzdálenosti mračna hvězdných trosek...
Tento fascinující a podrobný snímek Slunce pořídil ze Stuttgartu v Německu astronom Stefan Seip, když se těšil z přechodu Venuše 2004. Jeho teleskopický snímek, který ukazuje síť buněk a tmavých vláken proti slunečnímu disku se spikulemi a protuberancemi u slunečního okraje, byl pořízen...
Na tomto jedinečném širokoúhlém pohledu na oblohu v souhvězdí Labutě (Cygnus) je zviditelněná úžasná a komplexní oblast mlhovin roztažených kolem roviny naší galaxie Mléčné dráhy. Snímek pořízený přes filtr propouštějící světlo vyzařované atomy vodíku na poli 34 krát 23 stupňů...
Je tak snadné zabloudit při sledování spletitých vláken na tomto úžasně podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147! Na obloze je vidět v souhvězdí Býka (Taurus), pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků), což při odhadované vzdálenosti 3000 světelných let dává šířku mraku trosek...
Automatický dalekohled s červenými slunečními brýlemi v Chile po léta fotografoval celou jižní oblohu. Výsledkem je nejúplnější mapa oblohy zobrazená nahoře v nejběžnějším viditelném světle emitovaném nejobyčejnějším prvkem v naší Galaxii: vodíkem. Pozorovalo se na velmi specifické...
Velká mlhovina v Orionu se nachází vlevo dole od snadno identifikovatelného pásu, jež se skládá ze tří hvězd ve známém souhvězdí Oriona. Tato mlhavá skvrna viditelná i neozbrojeným okem obsahuje jednu z nejbližších hvězdných kolébek a nachází se ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Snímek...
V Orionu se rodí mladé hvězdy, které se ukrývají v rudě zářícím vodíku. Tyto hvězdné jesle leží na okraji obřího komplexu molekulárního mračna Orion vzdáleného asi 1 500 světelných let. Podrobný pohled pokrývá asi 12 stupňů přes střed známého souhvězdí, přičemž vpravo dole je...
Zajímavá dvojice interagujících galaxií M51 je 51. položkou ve slavném katalogu Charlese Messiera. Jedná se nejspíš o původní spirální mlhovinu, o velkou galaxii se spirální strukturou připomínající vír, kterou vidíme téměř čelně a je rovněž katalogizována jako NGC 5194. Její spirální ramena a...
Ne všechny růže jsou rudé, ale i tak mohou být samozřejmě velmi krásné. Stejně tak krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích často zobrazovány s převážně červeným odstínem, z části proto, že mlhovině dominuje emise atomů vodíku. Nejsilnější optická emisní...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie Messier 33 má více než slušný podíl zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, je také známá jako Galaxie v Trojúhelníku a leží pouhé 3 miliony světelných roků daleko. Na tomto ostrém portrétu je vidět asi 30 000 světelných roků kolem...
Perihelium pro rok 2023, nejtěsnější přiblížení Země ke Slunci, nastalo 4. ledna v 16:17 UTC. Bylo to necelých 24 hodin poté, co byl pořízen tento ostrý snímek slunečního disku dalekohledem s H-alfa filtrem z australského města Sidney na planetě Zemi. H-alfa filtr propouští charakteristické červené...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než slušný podíl zářícího vodíku. M33 je výrazným členem Místní skupiny galaxií, je také známá jako galaxie Trojúhelník a leží pouhé 3 miliony světelných let od nás. Podél volně se vinoucích spirálních ramen se směrem k jádru M33 vyskytují obří HII...
Mlhovina Pelikán se mění. Od celé mlhoviny oficiálně označované IC 5070 se molekulárním mračnem s tmavým prachem odděluje větší mlhovina Severní Amerika. Zvlášť zajímavá je ale mlhovina Pelikán, jelikož jde o neobvykle aktivní směs oblasti tvoření hvězd a vyvíjejících se plynných mračen. Snímek byl...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než dost zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, leží asi 3 milióny světelných let daleko a je též známa jako Galaxie v Trojúhelníku. Na této teleskopické mozaice z 25 panelů je vidět vnitřních asi 30 000...
Na Velké Magellanovo mračno (LMC) je na jižní obloze pěkný pohled. Ale tento hloubkový a podrobný teleskopický pohled vytváření více než 10 měsíců jde dále, než co je viditelné většině navigátorů při plavbě kolem zeměkoule. Mozaika s panely 4x4 zabírá něco přes 5 stupňů, neboli 10 úplňků...
Je pochopitelné, že ne všechny růže jsou rudé, ale přesto mohou být velice krásné. Stejně tak i nádherná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti jsou na astronomických snímcích vidět kvůli převládající emisi z atomů vodíku především v červených barvách. Nejsilnější optická emisní...
Na pěkném pohledu na jižní oblohu je na hloubkové a podrobné mozaice teleskopických snímků vidět Velké Magellanovo mračno (LMC). Obraz měří asi 5 stupňů neboli 10 úplňků a byl pořízen za pomoci úzkopásmových a širokopásmových filtrů. Úzkopásmové filtry propouštěly pouze záření atomů vodíku a...
Tato teleskopická mozaika pokrývá na pozemské obloze přes 10 stupňů od souhvězdí Kasiopeji (vlevo) až k Andromedě (vpravo). Nebeská scéna vznikla z panelů, které jsou součástí astronomické přehlídky Mléčné dráhy s vysokým rozlišením ve světle čáry vodíku H-Alfa. Zpracování...
Na Velký Magellanův oblak (LMC) je na jižní obloze (LMC) pěkný pohled, zde je ale vidět přes úzkopásmové filtry. Tyto filtry propouštějí pouze světlo emitované atomy ionizované síry, vodíku a kyslíku. Atomy ionizované energetickým světlem hvězd emitují svoje charakteristické světlo po...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než obvyklý podíl zářícího vodíku. M33 je významným členem místní skupiny galaxií, je též známá jako Galaxie v Trojúhelníku a nachází se ve vzdálenosti asi 3 milióny světelných let. Na tomto teleskopickém portrétu je vidět vnitřních zhruba 30...
Maličký kotouček Merkuru strávil 9. května asi 7 a půl hodiny před Sluncem, jak bylo možné pozorovat ze Země a blízkého okolí. Byl to druhý ze 14 přechodů nejvnitřnější planety Sluneční soustavy v 21. století. Na ostrém snímku pořízeném ve londýnské části Fulham v Anglii sdílí ohromný...
K východnímu obzoru Slunce 16. září se táhne krajina žhnoucího plazmatu zavěšeného ve smyčkach propleteného magnetického pole. Snímek byl pořízen dalekohledem ze zahrádky přes úzkopásmový filtr ve světle ionizovaného vodíku a je zde vidět obří protuberance vyzvižená nad okraj slunečního...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má více než očekávaný podíl zářícího vodíku. M33 je též známá jako Galaxie v Trojúhelníku, leží ve vzdálenosti asi 3 milióny světelných let a je výrazným členem místní skupiny galaxií. Na tomto teleskopickém galaktickém portrétu, který zvýrazňuje...
Tento týden dopadl na Zemi stín novu a překročil mys York v Queenslandu v severní Austrálii ... už podruhé za šest měsíců. Ráno 10. května byla zdánlivá velikost Měsíce příliš malá, než aby mohl úplně zakrýt Slunce, takže podél středu dráhy prstencového zatmění Slunce vznikl "ohnivý...
Co se děje kolem této hvězdy? Kolem hvězdy R Sculptoris, červeného obra vzdáleného asi 1500 světelných let v Mléčné dráze v souhvězdí Sochaře (Sculptor/Sculptoris), byla objevena neobvyklá spirální struktura. Hvězdu pozoroval nový přístroj ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter...
Nevypadá ten podivný tmavý míč trochu známý? Pokud ano, tak je to proto, protože je to Slunce. Podrobný pohled na Slunce na snímku nahoře byl původně zachycen ve velice specifické barvě červeného světla, poté zobrazen černobíle a barvy byly převráceny. Výsledný obraz byl přidán do hvězdného...
Od vynálezu dalekohledu v roce 1608 bylo pouze 8 přechodů Venuše ke kterým dochází v párech vždy po více než 100 letech. Příští nastane v prosinci 2117. Na přechodu Venuše tento týden se ale pocvičilo mnoho moderních dalekohledů a kamer, když proti Slunci zachytily siluetu planety. Tento...
Naše Slunce je čím dál rušnější. Na snímku z minulého týdne je Slunce zachyceno s četnými útvary včetně jedné z největších dosud zaznamenaných skupin slunečních skvrn AR 1339, která je vidět vpravo. Teprve minulý rok se Slunce začalo probouzet po neobvykle tichém, roky trvajícím...
Na tomto ostrém kosmickém portrétu jsou vidět mračna zářícího plynu a zakrývajícího prachu v IC 1795, což je hvězdotvorná oblast v severním souhvědí Kasiopeja (Cassiopeia). Mlhovina je též katalogizována jako NGC 896 a na snímku citlivou kamerou dlouhými expozicemi včetně záběru přes...
Na satelitní galaxii naší vlastní Mléčné dráhy, Velké Magellanovo mračno (LMC - Large Magellanic Cloud) je půvabný pohled na tmavé jižní obloze v souhvězdí Mečouna (Dorado). LMC ve vzdálenosti asi 180 000 světelných let je na této velmi hloubkové mozaice 4 teleskopických snímků vidět do...
Původně uvažovaná spirální mlhovina M51 je velká galaxie, která měří přes 60 000 světelných let a má na první pohled zjevnou spirální strukturu. M51 je též katalogizovaná jako NGC 5194 a je součástí dobře známého interagujícího páru galaxií a její spirální ramena a prachové pásy se zřetelně...
Naše Slunce možná vypadá měkké a nadýchané, ale není. Naše Slunce je extrémně velká koule bublajícího horkého plynu, většinou vodíku. Obrázek našeho Slunce nahoře byl pořízen minulý měsíc ve specifické červené barvě světla emitovaného vodíkem zvané H-alfa a potom barevně překlopen do...
Toto krásné zákoutí oblohy malované tahy kosmického štětce zářícího vodíku ukazuje rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy a střed severního souhvězdí Labutě (Cygnus). Snímek pokrývá asi 6 stupňů a byl pořízen z výborného vzdáleného pozorovacího místa (ROSA) v jižní Francii. Jasný nadobr Gama...
Vezměte citlivou kameru s dalekohledem a uvidíte, že nebe je plné vodíku. Například tento dvanáct stupňů široký pohled na severní část souhvězdí Labutě (Cygnus) ukazuje kosmická mračna vodíku v rovině naší galaxie Mléčné dráhy. Tato mozaika z teleskopických snímků byla pořízena přes H-alfa...
Zdá se, že nádherná spirální galaxie M33 má víc než pořádný podíl vodíku. Jejích vnitřních 30 000 světelných let je zde vidět na zpracovaném snímku, který plně ukazuje červenou zář ionizovaného vodíku (HII oblasti), která se proplétá kolem od jádra volně se vinoucích spirálních...
Astronom Phil Jones si středeční přechod Merkuru užíval v Dallasu v Texasu a pořídil tento podrobný snímek Slunce. Proti jasnému slunečnímu disku se spikulemi a protuberancemi na okraji lze vidět siluetu nejvnitřnější planety na síti buněk a temných filamentů. Kompozitní obrázek byl...
Na lákavém pohledu na tmavou jižní oblohu je přes úzkopásmový filtr, který propouští jen červené světlo atomů vodíku, vidět Velký Magellanův oblak (LMC - Large Magellanic Cloud). Energetickým světlem hvězd ionizované atomy vodíku emitují při znovuzachycení svého jediného elektronu a...
Ne všechny růže jsou růžové, ale přesto mohou být krásné. Stejně tak je krásná Růžicová mlhovina a další hvězdotvorné oblasti, často zobrazované na astronomických snímcích s převažujícími odstíny červené, především proto, protože dominantní emise v mlhovinách pochází z atomů...
Mračna zářícího vodíku se na tomto podrobném snímku IC 1396, což je aktivní hvězdotvorná oblast vzdálená asi 2000 světelných let v souhvězdí Cepheus, zlověstně mísí s tmavými prachovými pásy. U této i u jiných podobných emisních mlhovin energetické ultrafialové světlo z horké mladé...
Je snadné se ztratit při sledování složitých vláken na tomto podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147. Nachází se v souhvězdí Býka (Taurus), na obloze pokrývá skoro 3° (6 měsíčních úplňků), což odpovídá šířce 150 světelných let při odhadované vzdálenosti mračna hvězdných trosek...
Tento fascinující a podrobný snímek Slunce pořídil ze Stuttgartu v Německu astronom Stefan Seip, když se těšil z přechodu Venuše 2004. Jeho teleskopický snímek, který ukazuje síť buněk a tmavých vláken proti slunečnímu disku se spikulemi a protuberancemi u slunečního okraje, byl pořízen...
Na tomto jedinečném širokoúhlém pohledu na oblohu v souhvězdí Labutě (Cygnus) je zviditelněná úžasná a komplexní oblast mlhovin roztažených kolem roviny naší galaxie Mléčné dráhy. Snímek pořízený přes filtr propouštějící světlo vyzařované atomy vodíku na poli 34 krát 23 stupňů...
Je tak snadné zabloudit při sledování spletitých vláken na tomto úžasně podrobném snímku slabého zbytku po supernově Simeis 147! Na obloze je vidět v souhvězdí Býka (Taurus), pokrývá skoro 3 stupně (6 úplňků), což při odhadované vzdálenosti 3000 světelných let dává šířku mraku trosek...
Automatický dalekohled s červenými slunečními brýlemi v Chile po léta fotografoval celou jižní oblohu. Výsledkem je nejúplnější mapa oblohy zobrazená nahoře v nejběžnějším viditelném světle emitovaném nejobyčejnějším prvkem v naší Galaxii: vodíkem. Pozorovalo se na velmi specifické...
Velká mlhovina v Orionu se nachází vlevo dole od snadno identifikovatelného pásu, jež se skládá ze tří hvězd ve známém souhvězdí Oriona. Tato mlhavá skvrna viditelná i neozbrojeným okem obsahuje jednu z nejbližších hvězdných kolébek a nachází se ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Snímek...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
