Scintilace oranžového Slunce

Uznání a copyright: Alan Friedman (Averted Imagination)

Naše Slunce je čím dál rušnější. Na snímku z minulého týdne je Slunce zachyceno s četnými útvary včetně jedné z největších dosud zaznamenaných skupin slunečních skvrn AR 1339, která je vidět vpravo. Teprve minulý rok se Slunce začalo probouzet po neobvykle tichém, roky trvajícím slunečním minimu. Snímek nahoře byl pořízen v jediné barvě zvané H alfa, je inverzní a ve falešné barvě. Hodně viditelné části Slunce pokrývají spikule. Postupné zjasnění směrem ke slunečním okrajům způsobuje vzrůstající absorpce poměrně chladného slunečního plynu a nazývá se okrajovým ztemněním. Těsně za slunečním okrajem vyčnívá několik scintilujících protuberancí na rozdíl od protuberancí na slunečním kotouči, které se jeví jako světlé čáry. Možná, že ze všeho vizuálně nejzajímavější jsou magneticky propletené aktivní oblasti s chladnými slunečními skvrnami. Jak magnetické pole našeho Slunce směřuje ke slunečnímu maximu v několika letech, tak rostoucí aktivita způsobí v některých obdobích tvář Slunce ještě komplexnější.