Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. květen 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. květen 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sloupy Orlí mlhoviny infračerveně z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble, HLA; Processing: Luis Romero Ventura

V Orlí mlhovině vznikají nové hvězdy. Gravitačně se smršťují ve sloupech hustého plynu a prachu. Intenzivní záření těchto nově vznikajících jasných hvězd způsobuje vyvření okolního materiálu. Tento snímek pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem v blízkém infračerveném světle umožňuje divákovi vidět skrz velkou část hustého prachu, který činí pilíře ve viditelném světle neprůhledné. Tyto obří struktury jsou světelné roky dlouhé a neformálně se jim přezdívá sloupy stvoření. Orlí mlhovina je spojená s otevřenou hvězdokupou M16 a leží ve vzdálenosti asi 6 500 světelných roků. Orlí mlhovina je pěkným cílem pro malé dalekohledy v části oblohy bohaté na mlhoviny v rozděleném souhvězdí Ocas hada (Serpens Cauda).

Nebeské překvapení: Jaký obrázek měl APOD v den vašich narozenin (po roce 1995) ?

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2015-01-07 25. výročí Hubbla: Pilíře stvoření
  2. Instagram.com: luisromeroventura: M16 Pillars of Creation - Credit NASA, ESA, HLA (Hubble Legacy Archive) Processing by Lluís Romero
  3. APOD: 2002-11-24 Volně letící Hubble
  4. NASA: Infrared Waves
  5. NASA: The Truth About Hubble, JWST, and False Color
  6. Wikimedia: 3D_data_visualisation_of_the_Pillars_of_Creation.webm
  7. NASA: Visible Light
  8. APOD: 2015-01-07 25. výročí Hubbla: Pilíře stvoření
  9. NASA: What Is a Light-Year?
  10. Wikipedia: Pillars_of_Creation
  11. APOD: _2_otevřenou_
  12. APOD: 2003-09-21 Uvnitř Orlí mlhoviny
  13. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  14. APOD: 2023-05-15 M16: Hluboké pole Orlí mlhoviny
  15. Wordpress.com: Foto: Jakoby rozdělená kočka :-)
  16. Wikipedia: Serpens
  17. NASA: Astronomy Picture of the Day Calendar?

Štítky: Orlí mlhovina, Infračervený, Hubble


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »