Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. srpen 1999

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. srpen 1999

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Světlo z tmavého Slunce

Uznání a copyright: Pavel a Roman Cagaš

Pouze v prchavé temnotě úplného zatmění Slunce je ze Země snadno viditelné světlo ze sluneční korony. Rozpínavá korona, což je vnější sluneční atmosféra, obvykle přezářená jasným slunečním diskem je lákavou podívanou. Ale jemné detaily a extrémní rozsah jasností korony sice rozeznatelné okem jsou notoricky obtížné pro fotografování. Série snímků pořízených v Siofoku v Maďarsku během totální fáze zatmění 11.srpna s postupně prodlužovanou expozicí (odshora vlevo doprava dolů) umožnila věrnější zachycení různých oblastí nepolapitelné sluneční korony. Poslední snímek ukazuje světlo ze slunečního disku, který se vynořil zpoza měsíčního okraje na konci totality.

Štítky: Sluneční zatmění, Korona


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »