Česká astrofotografie měsíce - Listopad 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M33

Uznání a copyright: Zbyněk Vraštil

Podzimní obloha nám nabízí pohled na tři největší členy Místní skupiny galaxií. Od Labutě, která se již kloní k západu, přes Kassiopeu a Persea až vycházejícího Malého Psa se táhnou dvě ramena naší vlastní Galaxie, rameno Střelce a Oriona. V Andromedě září pouhýma očima viditelná galaxie M31. A v nevýrazném souhvězdí Trojúhelníka se nachází galaxie M33, galaxie z celého trojlístku nejmenší. A právě tento hvězdný ostrov se stal cílem fotografa Zbyňka Vraštila, cílem, který v listopadu získal ocenění „Česká astrofotografie měsíce“.

Tato galaxie s průměrem téměř 60 000 světelných let je domovem mnoha miliard hvězd různého stáří i vývojového stupně, mnoha vodíkových i prachových mlhovin i tajemné temné hmoty. My máme to štěstí, že se na ni díváme téměř ze shora a můžeme tak obdivovat celou krásu vyvinutých spirálních ramen, obklopujících jádro galaxie, ve kterém se pravděpodobně ukrývá černá díra.

Galaxii objevil již před rokem 1654 patrně Giovanni Batista Hodierna, své označení M33 však získala díky slavnému katalogu francouzského astronoma a lovce komet Charlese Messiera. Ten ji do svého seznamu zanesl 25. srpna 1764. Tato galaxie byla také mezi prvními, které Lord Ross, irský astronom a velký pozorovatel vesmíru, identifikoval jako galaxie spirální.

Zbyněk Vraštil nám přinesl krásný obrázek tohoto hvězdného ostrova, abychom se i my mohli obdivovat této krásné galaxii. Vzhledem ke své jasnosti na hranici pozorovatelnosti pouhým okem a úhlové velikosti dvou měsíčních úplňků bývá často jedním z prvních objektů, které adept astronomie může na obloze pozorovat pozorovat a tak v nás může vzbuzovat trochu nostalgie. A nostalgii v nás vzbuzuje i technika, kterou Zbyněk Vraštil použil na její vyfotografování - fotografie na klasický „celuloidový“ film. Zejména ti z nás, kteří na tomto médiu vyrostli, oceňují kvalitu a krásu získaného snímku. Ale myslím, že se bude líbit i všem ostatním.

Zbyňku, díky za něj.

Technické údaje a postup:

Datum pořízení: říjen 2006

Optika: SkyWatcher Newton 200/1000

Montáž: EQ-6 SynTrek

Snímač: Praktica Film: Fuji Provia RHP III 400 Pointace: Autopointer z webkamery by Martin Myslivec

Zpracování:

Odstranění pozadí, šumu a zvýraznění slabých partií bylo provedeno v programu Pleiades PixInsight LE, finální úpravy ve Photoshopu

Postup:

Kombinace pěti samostatných expozic po 45 minutách, pořízených během dvou nocí v říjnu 2006. Snímky byly automaticky zregistrovány a sečteny pomocí malé aplikace, napsané nad open source toolkitem eLynx SDK, na jehož vývoji se podílím http://cpoudras.free.fr/eLynx/en/index.html

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Duha při západu Slunce

Duha při západu Slunce, před Hlavním nádražím v Brně.

Další informace »