Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2006  >  Prosinec  >  Sluneční chromosféra

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sluneční chromosféra

Uznání a copyright: Martin Adamovský

Slunce v prosinci svítilo sice poskrovnu, ale přesto díky Martinu Adamovskému stačilo prozářit oči porotců ČAM a nyní snad i Vám.

Snímek nám navíc přinesl pohled na Slunce, jaký pouhým okem či dalekohledem bez speciálního filtru nikdy nespatříme. Nedíváme se totiž na důvěrně známou žlutavou fotosféru, nýbrž na vrstvu ležící těsně nad ní - chromosféru. Je to vrstva sice velmi tenká, pouze asi 10 000 km, ale pro nás velmi zajímavá. Pozorujeme v ní velmi významné a energetické události, jako například chromosferické erupce, které mají velký vliv na celou zemskou biosféru včetně člověka. Na slunečním disku ji můžeme pozorovat pouze pomocí úzkopásmových filtrů, které z celého slunečního světla propustí pouze světlo vodíkové čáry H-alfa.

Na snímku můžeme pozorovat několik zajímavých útvarů. Tmavá sluneční skvrna ležící v aktivní oblasti AR930 je obklopena poněkud světlejšími flokulovými poli. Jejich teplota dosahuje přibližně 8 000 K, zatímco teplota slunečních skvrn je asi o 3 000 K nižší. Proto se nám skvrny jeví na Slunci tmavé.

Na okraji Slunce můžeme na snímku vidět krásně prokreslené protuberance. Jsou to oblaka plynu vystupujícího nad sluneční povrch, které jsou na slunečním okraji viditelné díky tomu, že jsou chladnější a hustší než sluneční koróna, ve které se vznášejí držené magnetickým polem Slunce.

Na závěr bychom chtěli Martinovi Adamovskému poděkovat za hezký snímek a popřát mu, aby se mu v nastávajícím období rostoucí sluneční aktivity podařilo zachytit i hezkou erupci, o kterou by se s námi všemi podělil.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Plzeň

Datum pořízení: 7.12. 2006 11:00 UT

Optika: Telecentrický systém, Ha filtr 0.56A Fotoaparát: Canon EOS 20D, ISO 200

Zpracování: Photoshop a doostřeno v Pixinsight LE

Postup: Expozice: 1x 1/8 sec.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »