Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2013  >  Květen  >  Potmavnutí Měsíce

Česká astrofotografie měsíce - Květen 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Potmavnutí Měsíce

Uznání a copyright: Petr Horálek

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna v Úpici

Datum pořízení: 25. dubna 2013, 20:52 - 23:22 SELČ

Optika: Canon 550D, MTO 500/10

Montáž: stativ

Snímač: CMOS

Zpracování: Celkem 19 snímků pořízeno přes Canon 550D, MTO 500/10, s expozicí 1/40 s a ISO 400. Každý ze snímků jednotně upraven v Adobe Lightroom (křivky, ořez) a výsledná mozaika vznikla ručně v Adobe Photoshop. "Dýně" částečného zatmění sesazena vzestupně do maximální fáze, sestupně od maximální fáze. Překryvy postupky mají průhlednost 40 procent. V závěru mírně doostřeno.

Postup: Mozaika průběhu velmi malého částečného zatmění Měsíce 25. dubna 2013. Bylo pořízeno celkem 19 snímků stejnou expozicí a stejným objektivem. Snímky se pak sesadily tak, aby každý z nich ležel ve správné poloze vůči okraji zemského stínu. Na počátku zatmění byl úplňkový Měsíc nažloutlý vlivem malé výšky nad obzorem. Jak stoupal, nořil se zároveň do polostínu Země a z levého horního okraje mírně tmavnul. O přibližně 75 minut později se poprvé dotkl plného zemského stínu. Jak se pohyboval jeho okrajem, pořídil se každou druhou minutu jeden snímek. Jejich poskládáním pak vznikla středová "dýně", která ukazuje pohyb Měsíce při jeho zatmění a zároveň zakřivění stínu Země. Po asi 75 minutách od konce částečného zatmění pak vznikl poslední snímek Měsíce (vlevo), který ukazuje slábnoucí polostínové zatmění. Při pohledu očima už patrné nebylo. Při maximální fázi je taky znát jemně nahnědlý nádech Měsíce, zejména v horní polovině. Za barvou stojí dlouhovlnná složka slunečního světla v zemské atmofréře putující na Měsíc.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »