Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2013  >  Prosinec  >  Kometa Lovejoy a Geminida

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2013

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa Lovejoy a Geminida

Uznání a copyright: Petr Štarha

V minulosti bývaly postrachem králů, armád i obyčejných lidí. Jejich zjev na obloze nevěstil nic dobrého. Králové prohrávali bitvy, někteří v nich i umírali. Na druhou stranu, vítězná armáda mohla naopak kometu považovat za zvěst dobra. A co my?

Již jsme se naučili komet se nebát. Naopak, považujeme je za krásnou příležitost, jak nalákat návštěvníky na hvězdárnu, dívku na vycházku do parku za městem, nebo astrofotografa daleko od světel měst. Všichni se těší na krásný zážitek a komety jim ho občas dopřejí. To slovíčko „občas“ je velmi důležité, neboť komety si obecně dělají téměř co chtějí. Jejich jasnost roste a klesá často úplně jinak, než si přejeme či hvězdáři předpovídají. Není to však ani tak chyba astronomů, ale vlastnost komet samotných.

Kometární jádra, obecně o rozměrech až desítky kilometrů, jsou velmi komplikovaná. Velmi často jsou popisována jako „špinavé sněhové koule“. Z velké části je tvoří zmrzlý oxid uhličitý, metan a voda smíchaná s prachem a různými nerostnými látkami. Toto vše se často tváří jako pevný kompaktní celek. Zdání však často klame. Někdy jsou jednotlivé kusy komety k sobě vázány jen velmi slabě a již slabý ohřev slunečním zářením způsobí nepředvídatelné změny. Stejně tak i dutiny vyplněné zmrzlými plyny působí často jako podzemní mina. A naopak v kometě slibující nebeské představení náhle ustane tvorba plynu a prachu a její sláva pohasne.

Příkladem byl loňský rok. Dvě komety, PanSTARRS a ISON, měly být jedna jarní a druhá zimní ozdobou noční a snad i denní oblohy. Ale nestalo se tak. Kometa PanSTARRS se nám nevýrazně plížila těsně nad hranicí viditelnosti okem, kometa ISON se nám stačila rozpadnout ještě dříve.

Naštěstí tu byla ještě kometa třetí, která situaci trochu zachránila. Kometu C/2013 R1 Lovejoy objevil 7. září 2013 Terry Lovejoy, amatérský astronom z Austrálie jako svůj čtvrtý úlovek. Kometa patří mezi dlouhoperiodické s oběžnou periodou přes 7000 let. Při tomto průletu byla nejblíže ke Slunci 22. prosince 2013 ve vzdálenosti 121 miliónů kilometrů. K Zemi se přiblížila nejvíce na 59 miliónů kilometrů 19. listopadu.

I tato kometa vylákala astrofotografy ven z tepla domovů do prosincového chladu. Jedním z nich byl i Petr Štarha. Jeho snímek „Lovejoye“ v souhvězdí Herkula nám přináší krásnou vzpomínku na tuto vlasatici a autorovi vítězství v prosincovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou provozuje Česká astronomická společnost. Ovšem kometa nebyla tím jediným, co porotu na snímku zaujalo. Spolu s ní se na čipu fotoaparátu zachytil i další působivý jev – buď světelná dráha tělíska drolící se komety či planetky – tedy zimní meteor, případně záblesk jedné z mnoha družic křižujících oblohu. V každém případě gratulujeme.

Rádi bychom na závěr za celou porotu poděkovali za krásný snímek a myslíme si, že nejsme jediní, kdo přeje Petru Štarhovi hodně jasných nocí a podobných úlovků, jaký se mu podařil na konci kometami nabitého roku 2013.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Lísek

Datum pořízení: 13.12.2013, 3:28 SEČ

Optika: Sigma 70-200/2,8

Montáž: HEQ-5

Snímač: Canon EOS 50D nemod

Zpracování:

Složení provedl Miloslav Druckmüller vlastním softwarem.

Postup:

Složeno 21 expozic, 21x30s, ISO 3200, Canon EOS 50D, objektiv 200mm zacloněný na f3.2, odečteny darkframy a flatfieldy.

Přejít na kompletní výsledky


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »