Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2009  >  Říjen  >  M1 Crab Nebula + Planetka Fortuna

Česká astrofotografie měsíce - Říjen 2009

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M1 Crab Nebula + Planetka Fortuna

Uznání a copyright: Jiří Linet

Za dobu, po kterou autor snímek exponoval, se na Zemi narodilo asi čtyřicet tisíc lidí, asi dvacet pět tisíc jich zemřelo, prodalo se asi padesát tisíc televizorů a za dvě stě padesát miliónů korun videoher. Bylo odesláno dvacet pět miliard e-mailů a prodáno osmdesát tisíc počítačů. Země se za tu dobu otočila přibližně o jednu osminu otáčky a uběhla na cestě kolem Slunce tři sta sedmdesát tisíc kilometrů. A na čipu fotoaparátu světlo vykouzlilo nádherný obraz Krabí mlhoviny spolu s planetkou Fortuna, která se v té době nacházela ve stejné oblasti oblohy.

Mlhovina jménem "Krabí" je pověstnou vesmírnou fyzikální laboratoří fyziky vysokých energií. Na jejím místě v roce 1054 čínští hvězdáři zpozorovali jasnou hvězdu po tři týdny viditelnou i na denní obloze. Dva roky ji pak mohli pouhýma očima sledovat ještě v noci. Nebyli však pravděpodobně sami. Záznamy, které by mohly zachycovat stejný objekt, se nalezly také u několika indiánských kmenů v Jižní Americe. Na jejím místě pak v roce 1731 John Bevis objevil mlhovinu, kterou zanesl do svého atlasu "Uranographia Britannica". 28. srpna 1758 ji při pátrání po kometě Halley nezávisle objevil Charles Messier, který se zprvu domníval, že pozoruje právě zmíněnou kometu. Objekt se však na obloze nepohyboval a tak přivedl Messiera k myšlence vytvoření svého pověstného katalogu. A právě tato mlhovinka, pozůstatek jasné hvězdy z roku 1054, se stala katalogovým číslem "jedna". Jméno "Krabí" získala podle kresby Williama Parsona, třetího Lorda Rosse, kterou tento astronom pořídil v roce 1844. Ve dvacátých letech minulého století na základě snímků pořízených na Lowellově a Wilsonově observatoři bylo zjištěno její rozpínání, které vedlo k předpokládané souvislosti s jasnou hvězdou pozorovanou čínskými hvězdáři. V roce 1942 díky pozorováním 100-palcovým Hookerovým teleskopem na Mt. Wilsonu Walter Baade rychlost rozpínání dále upřesnil. Nyní se již bezpečně ví, že zvětšující se mlhovina o průměru deset světelných let je pozůstatkem výbuchu supernovy. "Krabí nohy" jsou zřejmě zbytky vnějších vrstev původní hvězdy. Blikající hvězdička v jejím centru, prototyp hvězdných pulzarů, je zbytkem po původní hvězdě.

Planetka Fortuna, na snímku zachycena v podobě krátké čárky pohybujícího se tělesa, je jedním z největších těles hlavního pásu planetek. Objevil ji 22. srpna 1852 John Russell Hind na soukromé hvězdárně George Bishopa v Londýně. Její průměr se odhaduje na 220 kilometrů. Ze snímků pořízených v roce 1993 Hubbleovým teleskopem bylo zjištěno, že má téměř kulovitý tvar. Její povrch je tmavý se složením podobným chondritickým meteoritům. To vede některé astronomy k úvaze, že spolu s planetkou Ceres je Fortuna mateřským tělesem uhlíkatých chondritů.

Necelé tři hodiny exponoval Jiří Linet svůj vítězný snímek. Za tu dobu Krabí mlhovina zvětšila svůj průměr o více než čtyřicet miliónů kilometrů a její pulzar se otočil a blikl více než tři sta tisíckrát. Planetka Fortuna proletěla na své dráze kolem Slunce téměř dvě stě padesát tisíc kilometrů a otočila se jednou kolem své osy. Na Zemi se narodilo asi čtyřicet tisíc lidí a ….. a hlavně spoustě lidí udělá tento snímek jistě radost.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Havířov

Datum pořízení: 22.10.2009

Optika: 10" NWT, TV Paracorr, CLS

Montáž: EQ6 SS, TVguider

Snímač: Canon 30Dm

Zpracování:

SubRaw, DSS, Photoshop

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »