Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2014  >  Březen  >  Měsíc s letadlem

Česká astrofotografie měsíce - Březen 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Měsíc s letadlem

Uznání a copyright: Rostislav Kalousek

Délka téměř 73 metrů a rozpětí křídel skoro 80. Dolet více než 15 000 kilometrů. Cena téměř půl miliardy dolarů. To je Airbus A380-841, největší současné dopravní letadlo světa se dvěmi palub ami. Ty v maximální verzi pojmou až 885 cestujících.

Rovníkový průměr skoro 3500 kilometrů, polární téměř stejný. Vzdálenost od Země sice mírně kolísá, ovšem s údajem 380 000 kilometrů nebudeme daleko od pravdy. Cenu není možno určit ani soudním znalcem. To je pro změnu náš souputník Měsíc, ukazující nám pravidelně svou tvář, měnící se stále znovu a znovu od novu k úplňku a opět k novu.

Tato dvě tělesa nespojuje spolu asi vůbec nic. Ani Airbusem na Měsíc nedoletíme a patrně v něm neletěl ani žádný kosmonaut, který se procházel po měsíčním povrchu. A přeci mohou mít něco společného – fotografii. Jednu z nich pořídil fotograf Rostislav Kalousek a poslal ji do soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, organizované Českou astronomickou společností. A právě tato fotografie vyhrála jejímu autorovi březnové kolo této soutěže.

Představuji si pilota sedícího na pravém sedadle se šálkem kávy a hledícího na zem, právě do míst, kde leží české město Holice. Ještě jednou se zaposlouchá do zvuku motoru. Zbytečně, vždyť autopilot spolehlivě ovládá čtyři dvouproudé motory Rolls-Royce i všechny klapky a směrovky. Vlevo svítí obrovský Měsíc, dole na zemi stojí postavička u dalekohledu a čeká na ten správný okamžik stisku spouště. Škoda, že jej pilot nemůže vidět, třeba by zamával. Buď on nebo někdo z cestujících letících se Singapore Airlines ve výšce 12 190 metrů.

Měsíc na snímku je 3 dny před úplňkem. Můžeme si tak vychutnat jak temnou krásu měsíčních moří, tak kostrbaté stíny vrhané krátery poblíž terminátoru. Krásně spatříme i světlé paprsky vycházející z mladého kráteru Tycho. Ten je se svými 109 milióny let stáří benjamínkem mezi velkými krátery. Tato impaktní struktura, nacházející se v jižní části Měsíce, má 85 kilometrů v průměru a hloubku téměř 5 kilometrů. Světlé pruhy vycházející z kráteru jsou tvořeny sekundárními krátery a horninou vyvrženou z místa dopadu asteroidu, který kráter vytvořil. Díky tomu, že tato vyvržená hornina ještě nestačila ztmavnout působením slunečních paprsků a dopady mikrometeoritů jako okolní horniny, jeví se nám ve světlých barvách. Na západní straně od kráteru se nalézá místo zcela bez paprsků. Usuzujeme z toho, že kráter vznikl šikmým dopadem tělesa, které přiletělo právě od západu. Jinak je na tom kráter Koperník, částečně schovaný za levým krajním motorem letadla. I z něho sice vycházejí do všech směrů pruhy vyvržených

hornin, díky stáří více než 800 miliónů let jsou však již o poznání tmavší. Jeho průměr je 93 kilometrů, hluboký je téměř 4 kilometry a je obkroužen 900 metrů vysokými valy. Uprostřed se vypínají do výšky 1200 metrů vrcholky centrálního pahorku.

Méně je někdy více. To platí beze zbytku jistě i u této fotografie. Barevná magie letadla i spalin motorů nasvícených právě zapadnuvším Sluncem na pozadí bledé tváře Luny mluví sama. Tak snad již jen velkou gratulaci autorovi a přání hodně stejně krásných obrazů.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Holice

Datum pořízení: 13.3.2014, 18:01

Optika: Newton 200/1000 mm

Montáž: EXOS2

Snímač: NIKON D5000

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »