Česká astrofotografie měsíce - Květen 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

IC1805 HST

Uznání a copyright: Ondřej Podlucký

Snad každý z nás má někde nějaké srdce, ať již v hrudi své či v hrudi někoho blízkého, někdo má platonické srdce daleko či blízko. Snad nejvzdálenější srdce má nyní vítěz fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce, zaštítěné Českou astronomickou společností. Vyfotografoval totiž mlhovinu tohoto jména, jinak však opatřenou téměř nic neříkajícím označením IC 1805.

Mlhovina sama leží ve vzdálenosti 7500 světelných let v souhvězdí Cassiopei, navíc ve spirálním galaktickém rameni Persea. Toho mytologického Persea, který zachránil její dceru Andromedu od jisté smrti a stal se nakonec i jejím zetěm. Tato bývalá kolébka hvězd ukrývá ve svém nitru velmi mladou, pouze 1,5 miliónu let starou hvězdokupu Melotte 15. Mladé hmotné hvězdy této hvězdokupy svým hvězdným větrem opracovávají okolní prachoplynnou mlhovinu do bizarních tvarů. Celkem je zde možno nalézt několik jasných hvězd o hmotnosti téměř 50 Sluncí, mnoho slabých hvězd o hmotnosti pouhých zlomků našeho Slunce a dokonce i zajímavý objekt zvaný „chybějící mikrokvasar“. Ten byl z nitra hvězdokupy vyvržen před dávnou dobou díky mohutnému výbuchu nedaleké supernovy.

Mikrokvasary samy jsou velmi bizarní podvojné hvězdné soustavy generující vysokoenergetické záření a výtrysky částic. Nacházejí se uvnitř naší Galaxie a jsou složeny z velice kompaktního objektu, a to buď neutronové hvězdy nebo černé díry, který vznikl při výbuchu supernovy, ale který stále obíhá s jinak normální hvězdou. S využitím velmi dlouhé řady radioteleskopů lze mikrokvasar LSI +61 303, tedy právě ten náš, vystopovat zpět k jeho pravděpodobnému místu zrodu v kupě mladých hvězd Melotte 15. Dnes se nachází asi 130 světelných let od místa svého zrodu, až za okrajem mlhoviny Srdce.

Emisní mlhovina IC 1805 je složena zářícím mezihvězdným plynem a tmavými prachovými mračny. Rozprostírá se přes téměř 200 světelných let a na obloze zabírá plochu asi 2 stupňů, tedy 4 měsíčních úplňků. Nalezneme v ní emise síry, kyslíku a samozřejmě i vodíku, který je základním stavebním kamenem mlhoviny. Nejen rozeklané nitro mlhoviny obklopující hvězdné bouřliváky v jejím nitru, ale i její celkový tvar je důsledkem dějů uvnitř mladé hvězdokupy. Některým dokonce její tvar kromě již zmíněného srdce při pohledu v dalekohledu připomíná běžícího psa.

Ondřej Podlucký, neboť on je tím šťastným autorem vítězné fotografie, mířil svým fotografickým dalekohledem po několik nocí do hlubin vesmíru, stále na jedno místo, aby nám nakonec po úmorné práci v astronomických a grafických programech přinesl unikátní pohled do těch oblastí, které jsou většině smrtelníků skryty pod rouškou vesmírných dálav. Přejeme mu, jistě nejen za porotu, mnoho dalších podobných úlovků a hodně jasných nocí strávených pod hvězdnatou oblohou.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Jirny

Datum pořízení: 11.10.,19.11.,30.11.2012 a 1.,2.,3.,7.,13.,24,.30.10.

Optika: Borg 101ED + F4ED reduktor, Filtry: Astrodon Ha 5nm, OIII 3nm, SII 3nm, Pointace:Walimex 90/500, Watec120n+, TV Guider

Montáž: EQ6 SS

Snímač: CCD MII G2-8300

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

m101 a okoli

M101 (také galaxie Větrník, M101 nebo NGC 5457) je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice s magnitudou 7,9 a úhlovými rozměry 28,8'x26,9'.Objevil ji Pierre Méchain 27. března 1781. Drobné skvrny obklopující galaxii, které jsou ve skutečnosti jasnější části spirálních ramen, objevil a zapsal do katalogu William Herschel. Galaxie Větrník je od Země vzdálena 27 milionů světelných let a je nejjasnějším členem skupiny galaxií M 101

Další informace »