Česká astrofotografie měsíce - Květen 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

IC1805 HST

Uznání a copyright: Ondřej Podlucký

Snad každý z nás má někde nějaké srdce, ať již v hrudi své či v hrudi někoho blízkého, někdo má platonické srdce daleko či blízko. Snad nejvzdálenější srdce má nyní vítěz fotografické soutěže Česká astrofotografie měsíce, zaštítěné Českou astronomickou společností. Vyfotografoval totiž mlhovinu tohoto jména, jinak však opatřenou téměř nic neříkajícím označením IC 1805.

Mlhovina sama leží ve vzdálenosti 7500 světelných let v souhvězdí Cassiopei, navíc ve spirálním galaktickém rameni Persea. Toho mytologického Persea, který zachránil její dceru Andromedu od jisté smrti a stal se nakonec i jejím zetěm. Tato bývalá kolébka hvězd ukrývá ve svém nitru velmi mladou, pouze 1,5 miliónu let starou hvězdokupu Melotte 15. Mladé hmotné hvězdy této hvězdokupy svým hvězdným větrem opracovávají okolní prachoplynnou mlhovinu do bizarních tvarů. Celkem je zde možno nalézt několik jasných hvězd o hmotnosti téměř 50 Sluncí, mnoho slabých hvězd o hmotnosti pouhých zlomků našeho Slunce a dokonce i zajímavý objekt zvaný „chybějící mikrokvasar“. Ten byl z nitra hvězdokupy vyvržen před dávnou dobou díky mohutnému výbuchu nedaleké supernovy.

Mikrokvasary samy jsou velmi bizarní podvojné hvězdné soustavy generující vysokoenergetické záření a výtrysky částic. Nacházejí se uvnitř naší Galaxie a jsou složeny z velice kompaktního objektu, a to buď neutronové hvězdy nebo černé díry, který vznikl při výbuchu supernovy, ale který stále obíhá s jinak normální hvězdou. S využitím velmi dlouhé řady radioteleskopů lze mikrokvasar LSI +61 303, tedy právě ten náš, vystopovat zpět k jeho pravděpodobnému místu zrodu v kupě mladých hvězd Melotte 15. Dnes se nachází asi 130 světelných let od místa svého zrodu, až za okrajem mlhoviny Srdce.

Emisní mlhovina IC 1805 je složena zářícím mezihvězdným plynem a tmavými prachovými mračny. Rozprostírá se přes téměř 200 světelných let a na obloze zabírá plochu asi 2 stupňů, tedy 4 měsíčních úplňků. Nalezneme v ní emise síry, kyslíku a samozřejmě i vodíku, který je základním stavebním kamenem mlhoviny. Nejen rozeklané nitro mlhoviny obklopující hvězdné bouřliváky v jejím nitru, ale i její celkový tvar je důsledkem dějů uvnitř mladé hvězdokupy. Některým dokonce její tvar kromě již zmíněného srdce při pohledu v dalekohledu připomíná běžícího psa.

Ondřej Podlucký, neboť on je tím šťastným autorem vítězné fotografie, mířil svým fotografickým dalekohledem po několik nocí do hlubin vesmíru, stále na jedno místo, aby nám nakonec po úmorné práci v astronomických a grafických programech přinesl unikátní pohled do těch oblastí, které jsou většině smrtelníků skryty pod rouškou vesmírných dálav. Přejeme mu, jistě nejen za porotu, mnoho dalších podobných úlovků a hodně jasných nocí strávených pod hvězdnatou oblohou.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Jirny

Datum pořízení: 11.10.,19.11.,30.11.2012 a 1.,2.,3.,7.,13.,24,.30.10.

Optika: Borg 101ED + F4ED reduktor, Filtry: Astrodon Ha 5nm, OIII 3nm, SII 3nm, Pointace:Walimex 90/500, Watec120n+, TV Guider

Montáž: EQ6 SS

Snímač: CCD MII G2-8300

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion EXIF: ???? Camera - Nikon D600a ???? Optics - Samyang 135mm F2.0 ED UMC on Skywatcher Star Adventurer I - not guided Manfrotto MT055XPRO3 ⏱️ time sky - Tracked 8x single shots each frame ISO 1000, f2, 30 sec ⏱️ time foreground - Panorama from 4x single shots each frame ISO 100, f2, 15 sec

Další informace »