Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2015  >  Únor  >  Mars, Venuše a Měsíc nad kopulí Městské hvězdárny ve Slaném

Česká astrofotografie měsíce - Únor 2015

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mars, Venuše a Měsíc nad kopulí Městské hvězdárny ve Slaném

Uznání a copyright: Jaroslav Trnka (http://mujweb.cz/hvezdarna/)

Bloudivé hvězdy vždy dráždily mysl našich předků. Aby také ne. Vždyť se jim ztrácela ta úžasná jistota neměnného. Každý to vyřešil po svém. Někdo začal z pohybů planet, těch bludných tuláků, předpovídat budoucnost, někdo začal jejich cesty předpovídat. Jiný se na ně jen díval a někdo je začal fotografovat. Další k nim poslal sondu a ještě další studovali získané snímky. Každý něco, podle svého. A co na to bloudivé hvězdy?

Bloudivé hvězdy, které my známe jako planety, na to asi nic. Možná je jim to jedno, možná je to nezajímá anebo … Vždyť nás stále svými nebeskými scenériemi uvádějí v úžas a probouzí v nás stále stejnou otázku – je to vůbec možné?

Planeta Venuše, pojmenována Římany po jejich bohyni krásy a lásky, se nám ukazuje ve svém velkém jasu poměrně často. To ostatně bohyně, navíc krásné, asi dělají a dělat budou. Venuše má však až mnoho výsad. Je to jediná planeta, která je pojmenována po ženě, byť bohyni. Ze všech Slunce obíhajících známých planet má nejmenší excentricitu, pouze 0,007. Obíhá tedy Slunce téměř přesně po kružnici. Po Slunci a Měsíci bývá nejjasnějším objektem na obloze, který můžeme pozorovat. Aby toho snad nebylo málo - rotuje  kolem  své  osy  ze  všech  planet  Sluneční soustavy nejpomaleji a to v intervalu jednou za 243,16 dne. Má navíc pomalou zpětnou rotaci, což znamená, že rotuje od východu k západu, namísto od západu k východu jako většina ostatních planet. Důvod toho, proč je tomu tak, není znám. Předpokládá se však, že se jedná o následek slapového působení její velmi hmotné atmosféry. No a navíc je rotace Venuše na její oběžné dráze synchronizovaná tak, že v době nejbližšího přiblížení k Zemi se k ní otáčí stále stejnou stranou. Tak to by už asi stačilo. Proč ale tolik pozornosti věnujeme této planetě, kterou též známe jako Jitřenku či naopak Večernici?

Důvod, proč je tomu tak, je v tomto případě velmi jednoduchý. Po Měsíci a svitu z nitra kopule je to ten nejjasnější objekt na snímku Jaroslava Trnky ze Slaného, který zachytil nejen těsné přiblížení večernice s planetou Mars, ale i „popelavým svitem“ ozdobený Měsíc. Na snímku, který zvítězil v únorovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce pořádané Českou astronomickou společností, se objevuje i tajemné zákulisí hlavní kopule Městské hvězdárny ve Slaném.

Pomiňme nyní slaběji viditelnou, byť důležitou planetu Mars, nacházející se poněkud výše nad obrazem jasné Venuše, ale ocitujme si slova průkopníka astronomických pozorování nebes, renesančního vědce Galilea Galilei, které napsal ve svém spisku Hvězdný posel: „Když je Luna krátce před nebo po novoluní, nedaleko od Slunce, předvádí se našim pohledům nejen část zdobená svítícími růžky, ale i slabounké a přesto viditelné okraje tmavé části odvrácené od Slunce, které se vydělují od tmavšího pozadí samotného etéru.“ Pravou podstatu tohoto zvláštního a neobyčejně půvabného jevu, který vidíme i na našem snímku, odhalil až známý renesanční všeuměl Leonardo da Vinci počátkem šestnáctého století. Správně se domníval, že se jedná o sluneční světlo odražené Zemí. K jeho škodě však bylo toto vysvětlení publikováno v rukopisech, které vyšly o téměř tři století později, v roce 1797. Často je proto jako první učenec, který rozluštil tajemství popelavého svitu, uváděn astronom Johannes Kepler, jenž stejnou teorii publikoval v roce 1604.

Nic z toho však již nezmění fakt, že tuto kouzelnou scenérii zachytil astrofotograf Jaroslav Trnka, že ji zachytil  poměrně  jednoduchým  fotoaparátem,  že svou fotografii poslal do soutěže ČAM,  že vyhrál a hlavně, že nejen nás tímto snímkem potěšil. Děkujeme za zážitek a k vítězství gratulujeme.

 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Slaný

Datum pořízení: 20.3.2015 18:30 SEČ

Optika: Canon zoom lens

Montáž: Stativ

Snímač: Canon Power Shot SX230 HS

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »