Česká astrofotografie měsíce - Listopad 2015

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Bolid

Uznání a copyright: Lubomír Sklenár (http://www.achatek.estranky.cz/)

Snímek, který svým nápadem, vznikem i notnou dávkou štěstí jeho autora Lubomíra Sklenára, oslovil také organizátory soutěže Česká astrofotografie měsíce. Již deset let porota soutěže měsíc co měsíc prochází nové snímky nejen amatérských či profesionálních astronomů, ale i milovníků oblohy, kteří zachytili svým fotoaparátem zajímavý objekt či úkaz na denní či noční obloze a vybírá z nich ten nejkvalitnější, nejestetičtější či nejnápaditější.

Ten aktuální vítězný se jmenuje velmi jednoduše a prostě – „Bolid“. Však také jeden z těchto krásných jevů ukazuje. Samotný název pochází z řeckého označení pro střelu – bolis a astronomové jej používají pro označení meteorů jasnějších než mínus čtvrtá magnituda. Ta magnituda, to je označení jasnosti objektů na obloze. Čím menší či dokonce zápornější číslo, tím je objekt na nebi jasnější. A právě takový bolid máme před sebou zachycen na snímku nad noční podkrkonošskou krajinou.

Co však jev meteoru představuje? Ve většině pozorovaných případů se jedná o drobty materiálu nejrůznějších velikostí, od těch mikroskopických až po tělesa dosahující i několika metrů, která komety, případně i asteroidy postupně ztrácejí zejména během svých průletů v přísluní. Pokud tato tělíska mají tu smůlu či štěstí, záleží na úhlu pohledu, a srazí se s naší Zemí, respektive vniknou do její atmosféry, vyvolají díky silnému ohřevu při brzdění v jejích hustších vrstvách a následné excitaci a ionizaci molekul atmosféry světelný jev meteoru.

Mateřským tělesem tohoto zaznamenaného bolidu z meteorického roje Taurid je kometa Encke, kterou v roce 1786 objevil Pierre Méchanin, francouzský astronom spolupracující se známějším Charlesem Messierem na objevech mlhavých objektů na obloze podobným kometám, které zařadili do známého Messierova katalogu. Sám Méchanin má na „svědomí“ plných třicet objevů. Podle posledních výzkumů však je kometa Encke, s ní spojený roj spolu s dalšími roji a jejich mateřskými tělesy, povětšinou asteroidy, pouze částí mohutné komety, která se kdysi v dávné minulosti rozpadla.

Meteorický roj Taurid nepatří mezi příliš významné a do počtu meteorů bohaté roje. Normálně můžeme očima spatřit v době maxima přibližně deset meteorů za hodinu. Je však trochu výjimečný produkcí velmi jasných meteorů - bolidů. A ten letošní rok byl vůbec bohatý. Právě jasné bolidy zajímají astronomy zabývající se jednak výzkumem meteorických rojů a komet, jednak i vědce zkoumající pradávnou historii našeho domova - Sluneční soustavy. Právě komety přinášejí starý materiál, který je schopen po důkladném výzkumu prozradit mnohá tajemství batolecích let našeho Slunce. Každý jasný bolid se tak stává předmětem zájmu. Pokud je dostatečně jasný, tudíž je předpoklad, že i původní těleso vstoupivší do zemské atmosféry bylo dostatečně velké, a pokud tomu dráha v atmosféře napovídá, pořádají se dokonce výpravy k nalezení na zem dopadnuvších zbytků.

Snímek Lubomíra Sklenára patří k těm, které nevznikly z vědeckých důvodů, s cílem objasnit původ a historii Sluneční soustavy, komet či snad dokonce vesmíru. Vznikl jako okamžitý nápad vyjádření nálady a chuti zachytit něco pomíjivého a krásného. Není ale vůbec daleko od pravdy tvrzení, že právě tento či podobný snímek by mohl být jedním z kamínků například určení dráhy takto zachyceného tělesa a v důsledku i nalezení jeho pozůstatků někde v polích či lesích. Vždyť i astronomové mnohdy pátrají dokonce i po záběrech z bezpečnostních kamer, vizuálních pozorování třeba i nezkušených náhodných svědků, dokonce například i po záznamech seismografů. Zde všude mohou nalézt důležité informace o jevu, který třeba kvůli počasí nebo slunečnímu světlu nemohli zachytit svými přístroji. Pak se i zdánlivě sebebezvýznamnější stopa může stát klíčovým „předmětem doličným“.

Na závěr snad pouze pár slov o dalších astronomických objektech na snímku. Prostor mezi bolidem a horní částí koruny borovice vyplňuje téměř cele souhvězdí Velké Medvědice s jeho nejznámější částí Velkým vozem. Poblíž zelené koruny nalezneme patrně nejznámější dvojhvězdu Alkor a Mizar v oji Velkého vozu, jež je dobrým testem ostrosti našeho zraku. V levé horní čtvrti obrázku se pak nalézá Drak a Malá medvědice. A v místech, kde je zachycena meteorická stopa, se nalézá souhvězdí Malého lva.

Tolik o vítězném snímku. Nám nyní již nezbývá, než jeho autorovi poděkovat, že jej zaslal do soutěže a popřát mu hodně dalších podobných fotografických úlovků a … Gratulujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: http://mapy.cz/s/mkx5

Datum pořízení: 01.11.2015

Optika: canon 5D III, canon 17-40/4

Zpracování:

Původní expozice byla nastavená na hvězdy. ISO 1250, F 4, čas 26s. Po zachycení bolidu jsem přeostřil na borovici, snížil iso a prodloužil čas, aby byl spodek prokreslenější. Fototky jsem spojil a lehce ořízl.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »