Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2018  >  Únor  >  Srdce a šperk

Česká astrofotografie měsíce - Únor 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Srdce a šperk

Uznání a copyright: Martin Myslivec (http://www.hvbo.cz)

Popis: Snímek zabírá část mlhoviny Srdce - IC1805, s hvězdokupou Melotte 15 v jejím středu. Navíc jsem při snímání v záběru objevil malý \"šperk\", o kterém jsem před započetím snímání neměl tušení. Jedná se o maličkou planetární mlhovinu WeBo1 (Webbink, Bond, PN G135.6+01.0) která je vidět u levého okraje tak ve čtvrtině snímku zdola. Více o tomto zajímavém objektu třeba zde: http://iopscience.iop.org/article/10.1086/344809/fulltext/202414.text.html

Snímek v plném rozlišení má 4500x3500 pixelů a je ke shlédnutí zde: http://hvbo.cz/data/uploads/galerie/mlhoviny/IC1805_SHO_gold_full.jpg

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Běleč nad Orlicí

Datum pořízení: od 1.10.2017 do 22.1.2018. Celkem 33h 40m

Optika: Newton 300/1200, korektor ASA 3'' Wynne 0.95x, Baader Ha, OIII, SII filtry

Montáž: vlastní výroba

Snímač: KAF 16200 (G3-16200)

Zpracování: Tento snímek jsem pořizoval od října 2017 do ledna 2018.
Celkem bylo k vytvoření snímku použito 800 min. expozic přes H-alfa filtr, 610 min. přes OIII a 610 min. přes SII. Tedy 33 hodin a 40 minut. Nasnímáno bylo těch snímků ve skutečnosti ještě více, ale vzhledem k tomu, že jsem ze zoufalosti z počasí fotil v každé díře, a nechával snímání běžet, i když chodily mraky, tak pochopitelně část snímků šla do koše. A nelze nepřipomenout, že obrovský podíl na výsledku má hvězdárna a hlavně přesná montáž dalekohledu, která běží tak, že ani po hodině mraků, když se znova vyjasní, nezmizí pointační hvězda v OAG ze čtverečku 64x64 pixelů. Takže po každém vyjasnění se pointace znovu sama chytí a fotí to dál. Stylem výjezdů se sestavou do terénu by takovýto snímek nejspíš nevznikl.

Fotografováno bylo:
1,2,13-14-15-16. října 2017
22-23. listopadu 2017
7, 25-26. prosince 2017
21-22. ledna 2018

25. ledna jsem usoudil, že to už musí stačit a dal se do zpracování. Použil jsem pro mne již běžný způsob zpracování pomocí SW Pixinsight, kde jsem nejprve všechny snímky přetřídil pomocí subframe selectoru (tedy neprohlížel jsem každý na vlastní oči, bylo jich opravdu moc) a vyházel ty nepovedené (neostré, či s mizerným poměrem singál/šum). Zbytek jsem normálně zkalibroval, složil, a tři výsledné úzkopásmové snímky seskládal do barevného snímku v nepravých barvách (azurovo-zlatá varianta tzv. Hubblovy barevné palety). A právě ten nyní zasílám do ČAM.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »