Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2018  >  Červenec  >  Leo Triplet (M65, M66, NGC3628)

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Leo Triplet (M65, M66, NGC3628)

Uznání a copyright: Pavel Pech (http://blog.astrofotky.cz/pavelpech/)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2018

obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Pavel Pech

 

Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na obloze nalezneme v souhvězdí Lva. Ve skutečnosti se tato malá skupinka galaxií nachází přibližně 35 miliónů světelných let od nás a všechny tři galaxie patří do skupiny spirálních galaxií. Pro nás mají téměř didaktické postavení. Na každou z nich se díváme totiž z poněkud jiného směru.

Na galaxii M66 hledíme téměř seshora a můžeme tak obdivovat její poněkud roztažená spirální ramena. Modré oblasti překotné tvorby hvězd a obecně výskytu hvězd mladých a svítivých jsou výrazným znakem tohoto hvězdného ostrova. Zatím v ní bylo pozorováno pět supernov, poslední v roce 2016. Na obloze zabírá 8´ x 2,5´ a dosahuje jasnosti 8,9 magnitudy.

Na galaxii M65 se díváme poněkud více ze strany, což dává více vyniknout prostorovosti ramen s tmavými prstenci prachu a jasné oblasti centrální části. Zatím v ní byla pozorována pouze jedna supernova, a to v roce 2013. Na nebi zabírá 8´ x 1,5´ a jeví se jako objekt 9,3 magnitudy.

Obě tyto galaxie objevil francouzský astronom Charles Messier a do svého katalogu je zanesl 1. března 1780. K tomuto záznamu si poznamenal, že je přehlédl v noci z 1. na 2. listopadu 1773, kdy přesně mezi nimi pozoroval kometu, která patrně přezářila jejich jas.

No a poslední z trojice, galaxie NGC 3628, se nám natočila téměř úplně z boku a dává tak plně vyniknout prachovým pásům v rovině spirály. Objevil ji v roce 1784 astronom William Herschel a je nepatrně vzdálenější než dvojice M65 a M66. I tak však tvoří gravitačně vázanou skupinu. Na průměr má přibližně 100 000 světelných let a někdy se jí pro její neobvyklý tvar říká „galaxie hamburger“. Je z trojice nejslabší, dosahuje 10,3 magnitudy a tak unikla pozornosti Charlese Messiera a nezískala tak označení M jeho katalogu, jako její dvě sousedky. Slapově vytažený pás hmoty má délku přibližně 300 000 světelných let.

O vzájemném gravitačním vztahu těchto tří galaxií nás mimo jiné informují i poněkud zdeformované disky, proudy gravitačně vytahované hmoty, netradiční tvar spirál i nezvykle velké oblasti mladých jasných a modrých hvězd.

Jasná oranžová hvězda v pravé části snímku by měla být za dobrých podmínek vidět pouhýma očima, neboť dosahuje jasnosti 5,31 mag. Její průměr se odhaduje na 19,31 násobek průměru Slunce a dosahuje tak 27 miliónů kilometrů. V tomto parametru však panuje ještě značná nejistota. Její povrchová teplota se odhaduje na 4 500 kelvinů, čemuž ostatně odpovídá i její barva.

Na závěr nám již zbývá poděkovat autorovi snímku Pavlu Pechovi za krásný obrázek, který zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce zaštítěné Českou astronomickou společností. Díky tomu se jeho krásou můžeme kochat všichni, kdo máme rádi hlubiny vesmíru.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šumava, ČR

Datum pořízení: 29.12.2017

Optika: ASA 10'' N, ASA 3'' Wynne 0.95x, F/3.6 @ 900mm

Montáž: Gemini G53F

Snímač: MII G3-11000, Astrodon I-Series 50mm LRGB

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »