Česká astrofotografie měsíce - Březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M 45

Uznání a copyright: Pavel Uhrin (http://)

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2019

obdržel snímek „M 45“, jehož autorem je Pavel Uhrin

 

Subaru … nu nejsme sice nyní v automobilovém průmyslu, ale japonské Subaru opravdu představuje šest hvězdiček, které se dostaly do loga známé automobilky. Ovšem i japonský teleskop na Havajských ostrovech se zrcadlem o průměru 8,3 metru získal stejné jméno. Obojí má stejný zdroj - otevřenou hvězdokupu s astronomickým označením M 45 či krásnějšími jmény Plejády, Kuřátka, Sedm sester či Slepice. Dokonce i pro kruté a bojovné Vikingy, stejně jako pro naše prababičky, byť méně bojovné, představovala tato úžasná hvězdokupa „kuřátka“.

Ovšem jejich mytologie není úplně jednoznačná. Pro Kelty a další národy doby bronzové byly Plejády pravděpodobně spojovány s utrpením a smrtí. V této době totiž vycházely nad obzor těsně po západu Slunce v počátku listopadu, což jsou dny uprostřed mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem, které se i v novověku slaví jako Svátek zesnulých a Halloween. Naši předkové však poněkud optimističtěji jejich pozorování nad západním obzorem zvečera na jaře spojovali s  jarní obnovou přírody a snad právě i s těmi nově narozenými velikonočními kuřátky.

Plejády jsou ve skutečnosti mladou otevřenou hvězdokupou v souhvězdí Býka. Od naší Země je vzdálena pouhých 440 světelných let a i pouhým okem ji rozlišíme na několik hvězd. Ovšem, pokud ji nechceme vidět pouze jako slabý obláček na nočním nebi, musíme se vypravit alespoň trochu do tmy. Pak spatříme pět až sedm hvězd ve tvaru malého vozíčku, pod opravdu průzračnou oblohou pak spatříme i dvanáct hvězd. Ve skutečnosti je hvězd v této hvězdokupě několik stovek, najdeme je však pouze na fotografiích velkými dalekohledy. Její stáří odhadujeme na 115 miliónů let. Ovšem astronomicky máme štěstí. Za dalších 250 miliónů let se kupa pravděpodobně rozplyne a její hvězdy přestanou být vzájemně gravitačně vázány.

I když mnoho z téměř tisícovky ověřených členů hvězdokupy tvoří modré a mladé hvězdy, namodralý nádech mlhoviny na fotografiích menšími přístroji je způsoben zejména namodralým rozptylem světla hvězd na prachových částicích v mlhovině, která hvězdy obklopuje.  

I když hvězdokupu známe již od starověku a možná i déle, pod jménem M 45 ji po změření souřadnic zahrnul do svého katalogu 4. března 1769 Charles Messier. Téhož dne změřil polohu ještě dalších tří velmi jasných a známých objektů - Mlhoviny v Orionu M 42 a M 43 a hvězdokupy Jesličky M 44. Dodnes není jasné, proč tyto objekty přidal do svého katalogu slabých vesmírných objektů, které by se daly splést s kometami. Možným vysvětlením by mohlo být, že chtěl před vydáním svého katalogu v roce 1771 navýšit počet jeho objektů, aby překonal 42 objektů v jiném katalogu, který v roce 1755 vydal Nicolas-Louis de Lacaille.

My se ovšem musíme (rádi) vrátit k vítězné fotografii soutěže Česká astrofotografie měsíce, jež funguje pod patronací České astronomické společnosti. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Pavel Uhrin, který své pohledy do hlubin vesmíru pořizuje skrze oblohu přesvícenou nejen jedním, ale hned dvěma velkými městy naší republiky. O to je jeho úspěch větší. Při tvorbě své vítězné fotografie se totiž nemohl spolehnout pouze na pravidelný chod pohonu svého dalekohledu, na citlivost pixelů čipu svého fotoaparátu, ale zejména musel svést boj se všudypřítomným světelným znečištěním, což jak jistě všichni astrofotografové potvrdí, je boj se srovnatelnými a pověstnými  „Don Quichotovými“  mlýny. Tedy za nás všechny gratulujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Čeperka

Datum pořízení: 27.02.2019

Optika: GSO 250/1000,RCC KOMA KOREKTOR 2”

Montáž: EQ6 pro

Snímač: canon 1000D

Zpracování:

PixInsight

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »