Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2019  >  Červenec  >  Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Uznání a copyright: Dalibor Hanžl (http://)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek

„Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl

 

Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost. A také jednání poroty této soutěže, která vybírala vítězný snímek za měsíc červenec 2019. A vybrala právě kompozici zobrazující toto zatmění, jejímž autorem je pan Dalibor Hanžl.

Zatmění Měsíce vzniká poměrně jednoduchým způsobem. Měsíc na své dráze kolem Země v danou chvíli vstoupí do zemské stínu, který naše planeta vrhá do prostoru jsa osvícena Sluncem. Nastává tedy pouze za úplňku, kdy se Měsíc nachází na opačné straně oblohy než Slunce. Ovšem ne za každého. Rovina oběhu Měsíce okolo Země je totiž o přibližně 5° skloněna k rovině oběhu Země kolem Slunce, tedy rovině ekliptiky. Tudíž, ne při každém oběhu se Měsíc „strefí“ přesně do stínu Země. K zatmění dochází, pokud je Měsíc poblíž vzestupného či sestupného uzlu své dráhy. No, jednodušeji řečeno, pokud je poblíž místa, kde se obě dráhy křižují.

Toto zatmění patřilo do skupiny tzv. částečných zatmění, Měsíc tedy vstupuje do plného zemského stínu pouze svou částí. Zde o něco více než polovinou, skrylo se o něco více než 65 procent měsíčního průměru.

Průběh zatmění začíná na snímku v jeho pravé části ještě nezakrytou „úplňkovou“ fází. Jeho načervenalá barva je způsobena nízkou výškou nad obzorem. Velká vrstva atmosféry zde z velké části rozptýlila modré paprsky a zbyly pouze ty červenavé. Maximální fáze je zobrazena na prostředním obrázku kompozice a pak se již „směrem doleva“ začíná stále více zářící Měsíc vynořovat ze zemského stínu až opět do nezakryté fáze. Ta již nastala ve větší výšce nad obzorem a červenavé zabarvení zde již není.

Měsíční zatmění známe ještě úplná a polostínová. Posledně jmenovaná jsou však téměř nepozorovatelná, zato úplná a částečná přitahují velkou pozornost. Nejbližší úplné zatmění Měsíce nastane 26. května 2021, u nás jej však neuvidíme. I to následující 16. května 2022 u nás uvidíme pouze jako částečné. První úplné u nás viditelné nastane až 7. září 2025, přičemž úplná fáze bude pozorovatelná nizoučko nad obzorem. Jeho viditelnost se bude zlepšovat, jak bude zvečera Měsíc stoupat výše nad obzor.

Samozřejmě, o zatměních Měsíce bychom toho mohli napsat ještě hodně, ovšem to by nám nezbylo již místo na to možná nejdůležitější, poděkovat autorovi Daliboru Hanžlovi za krásnou vzpomínku na úžasný nebeský úkaz a popřát mu mnoho dalších podobných obrázků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Pavlovice

Datum pořízení: 16.07.2019

Optika: ASA H200

Montáž: EQ6

Snímač: Canon 6D

Zpracování:

Adobe lightroom, Photoshop.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »