Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2019  >  Prosinec  >  Glaxie pod Galaxií

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Glaxie pod Galaxií

Uznání a copyright: Roman Ponča (http://500px.com/roman_ponca)

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek

„Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča

 

„Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce? Možná, snad, … ale je pravdivý.  Jeho autor, Roman Ponča, pořídil nádherný oblouk galaxie nám nejbližší, té naší, vlastní. Té, kterou jako málo co v astronomii neoznačujeme číslem v nějakém katalogu, ale pojmenovali jsme ji jednoduše Galaxie.

Druhou galaxií je jeden z mála objektů nacházejících se mimo náš hvězdný ostrov, který je viditelný pouhým okem. Ta má již své označení, dokonce několik, podle příslušného katalogu. Tak například M 31 nebo NGC 224. Také ji říkáme galaxie v Andromedě, nebo někdy a poněkud nesprávně Velká mlhovina v Andromedě. Tato galaxie je opravdu velká. Odhaduje se, že se v ní nachází bilión hvězd, což je asi dvakrát tolik, než má ta naše vlastní. Co se týká hmotností, je ta naše asi o 20 procent lehčí. Hmotnost galaxie v Andromedě se odhaduje na 7,1x1011 hmotnosti Slunce.

Obě galaxie jsou od sebe nyní vzdáleny 2,4 miliónu světelných roků, a i když se z globálního pohledu vesmír rozpíná, tyto dva útvary se díky pohybu v Místní skupině galaxií k sobě přibližují. Odhadujeme, že se v průběhu času několikrát protnou a za 4,5 miliardy let se nakonec spojí do jedné obří eliptické galaxie.

Pomineme-li popředí Krkonoš a několik stop letadel a trochu oblačnosti, jsou tyto dvě galaxie opravdu vše, co na snímku nalezneme. A to i přes to, že zde vidíme například dvojitou otevřenou hvězdokupu Chí a H v Perseovi, tedy NGC 869 a NGC 884. Nebo mladou namodralou otevřenou hvězdokupu Plejády neboli M45, známou též jako Kuřátka. Nad hvězdným mostem galaktického ramene pak uvidíme například vodíkovou mlhovinu NGC 7000 nazvanou Severní Amerika. Všechny jsou totiž součástí naší Galaxie, stejně jako zmíněný hvězdný most, který představuje průmět několika spirálních galaktických ramen.

A přeci, ještě jeden vzdálený objekt na snímku nalezneme. Je na snímku ještě mnohem menší než galaxie M31, vypadá pouze jako mírně rozmazaná hvězdička. A je menší i ve skutečnosti, je dokonce menší i než naše Galaxie. Hvězdný ostrov zvaný galaxie v Trojúhelníku a označený M33 obsahuje přibližně 40 miliard hvězd a je od nás vzdálen 2,9 miliónu světelných let. A též je vidět pouhým okem, ovšem to je již pozorovatelský „majstrštyk“. Galaxie v Trojúhelníku je dokonce jedním z referenčních objektů Bortleho stupnice světelného znečištění.

Mohli bychom obrázek popisovat ještě dlouho - nedostali jsme se totiž například ani k nejjasnějším hvězdám - ale to by nám nestačilo ani několik tiskových zpráv. Tak na závěr poděkujme Romanu Pončovi za působivý pohled na blízký i vzdálený vesmír nejen jménem poroty soutěže či jménem jejího garanta České astronomické společnosti, ale jistě i jménem všech milovníků krásných astrofotografií.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šeřín na Špindlerovým Mlýnem

Datum pořízení: 09.11.2019

Optika: sigma f/1.4 20mm

Montáž: Stativ

Snímač: Canon EOS 5D mkIII

Zpracování:

Jedná se od mozaiku složenou ze dvou setů fotografií. První set byly snímky oblohy s expoziční dobou 20 sec a ISO 10000. Druhý set byly snímky krajiny s expoziční dobou 30 sec a ISO 12800. Složení proběhlo pomocí software Image Composite Editor a škálování v Adobe Photoshopu CC 2019.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »