Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2019  >  Prosinec  >  Mlhoviny v souhvězdí Býka, Sh2-239, LDN1551

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhoviny v souhvězdí Býka, Sh2-239, LDN1551

Uznání a copyright: Evžen Brunner (http://)

Popis: Snímek zachycuje emisní mlhovinu Sh2-239, která se nachází na jižním okraji molekulárního oblaku v souhvězdí Býka. Mlhovina je obklopena temnou mlhovinou LDN1551.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tři Studně

Datum pořízení: 11.10.2019

Optika: TS102 triplet 102/700, redukovaný na 512 mm

Montáž: HEQ5

Snímač: ATIK 460EX, filtry Baader L, R, G, B

Zpracování: Data pořízena během více nocí v letech 2018 a 2019. Celkem snímáno po 5 hod. pro kanály B, G. Dále 6 hod. pro kanál R a téměř 8 hod. L.
Kalibrace a zpracování v PixInsight.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »