Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2020  >  Únor  >  Přelet ISS před Měsícem

Česká astrofotografie měsíce - Únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přelet ISS před Měsícem

Uznání a copyright: Marek Tušl (http://)

Popis: Již dlouho jsem chtěl vyfotit přelet Mezinárodní kosmické stanice před Měsícem nebo Sluncem. Chystal jsem se vícekrát, ale počasí nikdy nepřálo. 05. 02. 2020 v 17:04 se to ale konečně podařilo.

Pro jistotu jsem fotil rovnou na třech přístrojích zároveň. Ten nejlepší snímek vznikl na dalekohledu, na který jsem 5 let nesáhl a naposledy na něm vyfotil svou první kometu. Na svém osobním dobsonu pak celý průlet.

Celé snímání mělo trvat maximálně 1,22s. V tu dobu bylo ještě světlo. Černé pozadí je dané nastavením fotoaparátu a nutnou změnou křivek, vzhledem ke skládání mozaiky z jednotlivých složených snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Datum pořízení: 05.02.2020

Optika: Newton 250/1250; Newton 200/1200; Celestron CPC-925;

Montáž: Zeiss; Dobson; Celestron CPC-925;

Snímač: Zwo ASI224MC; Canon 6D; ASI071MC;

Zpracování: Na Newtonu 250/1250 od pana Drbohlava jsem měl připojenou kameru ZWO ASI 224MC a filtr ZWO IR 850nm. Začal jsem snímáním okraje Měsíce, kde proletí ISS. Přitom jsem snímal se ZWO ASI 071MC na Celestronu CPC-925 bez filtrů a na Newtonu 200/1200 na dobsonově podstavci.

Na Newtonu 250/1250 jsem nasnímal průlet a následně plánoval mozaiku ze složených snímků. Částí nakonec bylo 23 vždy s výběrem 25% z 3000 snímků. Vzhledem k velmi špatnému seeingu a době snímání bylo nutné často do dat zasáhnout ručně a to i při následném spojování. Celé jsem to fotil 4 hodiny. Barevná data byla použita z jednotlivých sekvencí z Newtona 200/1200 v kombinaci s Canonem 6D. Tatkéž se jednalo o složený snímek, kterým jsem celou mozaiku obarvil. Na místa, která se mi zdála nepoužitelná jsem použil data z Celestronu CPC-925 s kamerou 071MC.

Potom, co jsem byl hotov se skládáním Měsíce jsem vybral snímky, na kterých byla zachycena ISS. Tři bylo možné složit, jelikož šli po sobě v krátkém intervalu a byli mimo měsíční kotouč. Tato složená ISS byla použita v prvním snímku a je přesně na místě té, která sloužila jako základ. Ostatní prošly dekonvolucí, směrovým ostřením a odšumením. Na závěr byly vráceny na pozici při které byly zachyceny.

K zpracování byl použit PIPP (třídění a zarovnání dat), Autostakkert!3 (samotné stackování), PTGui (složení mozaiky) a na závěr Photoshop CC 2020 (finální úpravy, složení vrstev);

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »