Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2007  >  Prosinec  >  Kometa zepředu

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2007

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa zepředu

Uznání a copyright: Miloslav Druckmüller, Arne Danielsen (Norsko)

Překrásné portréty nezvyklé komety Holmes plní nejen stránky astronomických časopisů a internetu, ale i e-mailovou schránku soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. A to již plné tři měsíce. Kometa byla sice velmi dobře pozorovatelná pouhým okem, ochudila nás však o to hlavní, co nám kometu kometou dělá. O ohon. To ale nepočítala s astrofotografy a jejich technikou, zpracovatelskými postupy, umem a zkušenostmi. Ti z těch několika málo fotonů, které kometě od ohonu k Zemi proklouzly, vykouzlili na fotografiích a zejména na obrazovkách počítačů obraz střapaté „kometární chobotnice“, řítící se vesmírem. Takovým dokladem může být i prosincová vítězná fotografie ČAM, nazvaná „Kometa zepředu“. Jejími autory jsou Miloslav Druckmüller z Moravy a Arne Danielsen z Norska. Obě jména známe spíše v souvislosti s překrásnými snímky zatmění Slunce, avšak je vidět, že je nepřekvapí ani noční obloha.

Celkem 99 snímků pořídili oba fotografové současně z Norska a České republiky, aby vytvořili tento působivý obrázek. Kometa se na něm představuje tak, jak ji skutečně málokdy můžeme vidět – takřka přímo zepředu. Slunce se totiž nacházelo, a stále nachází, na opačné straně oblohy a naše Země tak leží přibližně na spojnici komety a Slunce. Ohon, tlačen slunečním větrem a tedy mířící vždy od Slunce, se díky současné geometrii drah skrývá za vlastní, obrovskou kometární komu. A ta je vskutku veliká, neboť svým průměrem překonala hravě i průměr našeho Slunce. A to je jistě výkon úctyhodný, neboť podle pozorování z Hubbleova kosmického teleskopu má celé toto divadlo na svědomí těleso o průměru pouhých 3 a půl kilometru.

Stejně úctyhodná je však i práce obou autorů vítězného snímku, kteří nám všem přiblížili tento „tajný“ portrét zajímavé komety 17P/Holmes. Děkujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Brno, Česká republika, N 49° 13.45'', E 16° 32.98'',272 m. n. m. Vestby, Norsko, N 59°36'18", E 10°45'40", 124 m. n. m.

Datum pořízení: 1. 11. 2007, 18:50 - 21:20 UT

Optika: Optika/Fotoaparát: Takahashi Epsilon-180ED 2,8/500mm, Canon EOS 40D (mod. Hutech Ib), Rubinar 10/1000 mm, Canon EOS 5D Montáž: Vixen GP-DX, SW EQ6

Zpracování:

Složenina celkem 99 snímků, pořízených dvěma přístroji expozicemi od 30 s do 3 min. Snímky byly kalibrovány užitím černých snímků, numericky odstraněna vinětace (polynom 4. stupně) a registrovány užitím softwaru Registar. Pak byly všechny obrázky složeny v jeden obraz. Následovala kalibrace bílé a černého pozadí. Závěrečné zpracování v SOFO ACC 6.1. a vlastním softwaru napsaném v Delphi.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »